Co je pro vás na výsledku voleb nejpřekvapivější?
Letos byla vysoká volební účast a většina odhadů tvrdila, že by z toho měly těžit opoziční strany, protože mezi nerozhodnutými voliči mají největší rezervy. Jenže nakonec se ukázalo, že vysoká volební účast byla téměř výhradně výsledkem mobilizace Fideszu. Fidesz tak získal více voličů než v roce 2014.
Bulcsú Hunyadi- působí v budapešťském institutu Political Capital, kde se věnuje problematice krajní pravice, radikalismu a populismu. - kromě toho monitoruje stav občanské společnosti a veřejného vzdělání v Maďarsku. |
Kde posílil nejvíc?
Výsledky ukazují jasný rozdíl mezi velkými městy, především Budapeští, a venkovem. Fidesz je na vesnicích a v menších městech velmi silný, levicové strany, liberálové a zelení jsou daleko silnější ve městech. Je to především výsledek fideszovské kampaně a strategie. A velice jasného poselství ohledně migrace. Je také třeba říci, že lidé na vesnici mají většinou přístup pouze k informačním zdrojům kontrolovaným vládou. Vláda dokázala ve venkovských oblastech vytvořit informační ghetta a propagandou o migraci dokázala spoustu lidí mobilizovat.
Co výsledek voleb říká o stavu maďarské opozice?
Z opozice uspěla jen malá zelená strana Politika může být jiná (LMP), která získala víc hlasů než před čtyřmi lety. MSZP, Demokratická koalice a Jobbik dostaly stejně hlasů jako v roce 2014. Nedokázaly voličům nabídnout nějakou politickou vizi. Je jasné, že maďarská opozice je dnes v hluboké krizi.
Proč neuspěla strategie Jobbiku, který se v posledních letech snaží zbavit ultrapravicové image a vystupovat jako strana bojující proti korupci?
Jobbik se skutečně od roku 2014 snaží vystupovat jako moderní a centristická strana. Jenže touto „strategií posunu“ se Jobbik změnil jen navenek. Jádro ideologie, personální složení strany i její narativ se moc nezměnily. Stále je to ta samá radikální strana. Její hlavní poselství v kampani bylo stejné jako u Fideszu. Hlavní rozdíl byl podle nich v tom, že Jobbik není zkorumpovaný, je tedy jakousi čistou verzí Fideszu. A to voliče neoslovilo, protože řada z nich si myslí, že vláda Fideszu se osvědčila - především v otázce migrace - zatímco Jobbik o tom jen mluví.
Viktor Orbán v neděli prohlásil, že toto bylo „rozhodné“ vítězství. Co tedy můžeme očekávat od dalších čtyř let, kdy se bude těšit ústavní většině?
Ústavní většiny po volbách v roce 2010 a 2014 využil k přestavbě institucionálního prostředí. Vytvořil novou ústavu a změnil všechny hlavní zákony týkající se médií, justice, a volebního systému. Týká se to všech aspektů politického života v Maďarsku. Kromě toho v posledních letech vede tvrdou kampaň proti nezávislým institucím, kritizuje nezávislá média, nezávislé organizace zastupující občanskou společnost. Tvrdí, že jejich aktivisté jsou zrádci národa a jsou placeni Georgem Sorosem. Můžeme očekávat, že tato politika bude nadále pokračovat a Fidesz k tomu nyní na domácí půdě získal velmi silný mandát.
Jak výsledek voleb ovlivní zahraniční politiku, například ve vztahu k Bruselu a Visegrádské skupině?
Viktor Orbán chce z Visegrádských zemí vytvořit silný blok jako opozici proti vedoucím evropským zemím jako je Německo a Francie. Utvořil silné pouto s Polskem, především s Jaroslawem Kaczynským. Má také dobré vztahy s Robertem Ficem a do karet mu hrají i poslední změny v České republice.
Visegrád ale není tak jednotný, jak to Orbán s oblibou líčí. Jsou tady značné zájmové rozdíly. Slovensko jako jediný stát V4 patřící do eurozóny by jednou chtělo patřit do tvrdého jádra EU. Česká republika má zase kvůli své geografické poloze velmi silné ekonomické vazby na Německo a také má zájem na silnou spolupráci s EU. Polsko se zase s Maďarskem neshodne na přístupu k Rusku. Orbán nejspíš bude chtít volební vítězství zužitkovat i v regionální politice, ale na důsledky si ještě budeme muset počkat.
8. dubna 2018 |
Jak je možné, že evropští lídři nedokázali Orbána v demontáži maďarské demokracie zastavit?
EU nemá žádné silné nástroje, jak potrestat členské země za porušování vlády práva. K dispozici má jen takzvanou „atomovou bombu“, čili článek 7 (pozastavení hlasovacích práv v rámci EU, pozn. red.). Jenže jeho uplatnění by se v případě Maďarska vymstilo. Maďarsko a Polsko už dříve daly najevo, že by jakékoliv opatření zavedené proti jednomu či druhému státu vetovaly.
Procedura před spuštěním článku 7 navíc zabere dlouhou dobu a Viktor Orbán tento čas dokázal využít k tomu, aby to doma prodal jako svoji obranu Maďarska proti Bruselu. On vlastně konflikty s EU vyhledává. V EU se nyní debatuje o tom, že přidělování fondů by mělo být vázáno na přijímáni migrantů či vyšetřování korupčních případů týkajících se evropských peněz. Nápadů je dost, ale zatím EU žádné silné nástroje k dispozici nemá.
Hodně se mluví o korupčních sítích systematicky rozkrádajících peníze z eurofondů. Je možné, že Maďarsko kvůli tomu o tyto peníze v příštím rozpočtovém období přijde?
Maďarsko v dalším rozpočtovém období zcela určitě dostane méně peněz, ne však kvůli korupčním kauzám, ale kvůli dohodám mezi EU a zeměmi, které se připojily v roce 2004. Řada maďarských regionů už je tak rozvinutá, že na další eurofondy nemá nárok. Na maďarskou ekonomiku to bude mít nesporně velký dopad, což je také důvod, proč se Viktor Orbán poohlíží po jiných zdrojích peněz. Například chce přilákat investory z Ruska, Číny, Turecka, arabských zemí a středoasijských republik.
Věří skutečně Viktor Orbán tomu, co hlásal v kampani?
Na to se těžko hledá odpověď. Rétorika je jedním z hlavních nástrojů politiky, je třeba ale také hodnotit činy. A pokud se podíváme na politické kroky Viktora Orbána, tak vidíme skutečně velmi tvrdý postup proti imigraci: postavil plot, zastavil jakoukoliv finanční pomoc azylantům a lidem, kteří v Maďarsku získali ochranu. Novými zákony omezil nezávislé instituce jako jsou média nebo ústavní soud.
7. dubna 2018 |
Na druhou stranu je třeba říci, že Orbán je velice talentovaný a velice pragmatický politik. Myslím si, že na ideologii mu zas tak moc nezáleží. V 90. letech začínal jako liberální politik, pak se z něj stal konzervativec a v poslední době je z něj čím dál větší populista. Je schopný velkých ideologických obratů, pokud z toho může politicky těžit.
Kampaň proti Sorosovi zavání antisemitismem. Jak je možné, že tyto konspirační teorie u části společnosti nacházejí pochopení?
Postava George Sorose je tradičním motivem maďarské krajněpravicové scény. Útoky proti Sorosovi jako nepříteli a hlavním aktérovi židovského spiknutí lze najít už v projevech a textech Istvána Csurky, vůdce krajněpravicové strany MIÉP z počátku 90. let. Má to dlouhou tradici a ve vládní kampani proti Sorosovi se řada z těchto motivů objevila.
Vláda Sorose vykresluje jako zákulisního hráče, který tahá za nitky a organizuje a financuje příliv uprchlíků do EU, kontroluje bruselské byrokraty s vazbami na přední evropské politiky. Nemyslím si, že cílem vládní kampaně bylo podněcování antisemitismu. Její poselství však určitě rozehrává antisemitské nálady u těch, kteří jsou jim nakloněni. A ve společnosti skutečně antisemitské reakce vyvolala, například na některých billboardech se Sorosem se objevily nápisy „Špinavý Žid“.
Byl jsem na Orbánově posledním mítinku a překvapilo mě, že víc než stranické vystoupení připomínal demonstraci maďarské národní jednoty. Stylizuje se Orbán úmyslně do role národního vůdce?
Není to nic nového. Fidesz je mistrem symbolické politiky a s nacionalistickými vášněmi si hraje už od roku 1998. Když Fidesz v roce 2002 prohrál volby, Viktor Orbán pronesl tento nechvalně známý výrok: „Národ nemůže být v opozici“. To znamená, že v jeho očích národ a Fidesz je to samé a každý, kdo se Fideszu postaví nebo ho kritizuje, je z národa vyčleněn. V posledních letech se mu díky protimigrační rétorice podařilo přilákat značnou část maďarské radikální politické scény. Věřím, že Fidesz tentokrát volila i řada lidí, kteří dříve volili Jobbik.
8. dubna 2018 |
