Několik týdnů celonárodní karantény vášně neuklidnilo, naopak. Protesty, které zmítaly Libanonem loni na podzim, se počátkem týdne vrátily v plné síle. A lidé jsou ještě naštvanější. Po celé zemi vzplály desítky bank. Právě ty se totiž staly symbolem bídného ekonomického stavu blízkovýchodního státu.
Hodnota libanonské libry od léta klesla o 50 procent, ceny potravin mnohonásobně vzrostly. Státní dluh činí 92 miliard dolarů (2,3 biliony korun), což je 170 procent libanonského hrubého domácího produktu. V březnu stát poprvé v historii ohlásil platební neschopnost a Mezinárodní měnový fond odhadl, že letos se libanonská ekonomika propadne o 12 procent.
„Molotov, Molotov, místo svíčky Molotov,“ křičeli demonstranti ve městě Sidón na jihu země před místní pobočkou Centrální banky, kterou z ohromných dluhů viní nejen radikální hnutí Hizballáh či premiér nové vlády Hassan Diab Diab.
Demonstrace, při kterých tisíce lidí zablokovaly cesty a kromě bank ničily auta i restaurace, v úterý ještě přiživila smrt mladého muže v Tripolisu. Šestadvacetiletý Fouaz al-Semaan zemřel poté, co jej podle tvrzení jeho sestry a dalšího demonstranta postřelili vojáci vyslaní do ulic.
Ti totiž kromě nasazení slzného plynu a gumových projektilů stříleli také ostrými náboji, píše Al-Džazíra. Vedení armády sice vyjádřilo nad úmrtím muže politování, ale odpovědnost za něj nepřevzalo. Armáda pouze oznámila, že se rozjelo vyšetřování a že se ostrými náboji střílelo jen do vzduchu.
Demonstranti na vojáky útočili ručními granáty, kameny a zápalnými lahvemi, dodala armáda. Při protestech utrpělo zranění nejméně 54 vojáků a neupřesněný počet demonstrantů, dodává server France24. Nejméně deset demonstrantů si odvedla policie.
Všechny banky v druhém největším a zároveň nejchudším libanonském městě Tripolisu mezitím zavřely se vzkazem, že zavřené budou tak dlouho, dokud v ulicích nebude opět bezpečno.
Organizace Human Rights Watch varovala, že milionům Libanonců hrozí hlad, pokud vláda nezasáhne a nezavede potřebná sociální opatření. Ta chtěla počátkem dubna prosadit patřičný finanční balík, v parlamentu se však nesešlo dost poslanců a projednání zákona se odložilo.
„Toto je vzkaz každému zkorumpovanému politikovi. Až my, libanonský lid, dostaneme hlad, odstraníme vás jednoho po druhém. Jdeme si pro vás,“ varoval v pondělí jeden z demonstrantů. I podle samotné vlády nyní potřebuje pomoc až 75 procent národa.
Expert: Libanonce tíží nefunkční stát, Hizballáh však má své příznivce |
Běžným obrázkem se tak stali lidé, kteří prohledávají popelnice nebo prosí kolemjdoucí o chleba.
A ještě mnohem hůře na tom jsou uprchlíci, kterých malá země v minulých letech přijala více než milion. Pro naštvané občany se zesnulý Libanonec okamžitě stal „mučedníkem hladu“, uvádí CNN.
„Lidé jsou opravdu, opravdu zoufalí. To, co se stalo (v Tripolisu), je auntentická reakce na zoufalství, frustraci a bolest, kterou lidé cítí. Není to normální bolest. Je to bolest, kterou zažíváte, kdy máte hlad, jste naštvaní a smutní, že už nejste schopní platit nájem ani se najíst,“ popisuje průvodkyně turistů a aktivistka Mira Minkara.
Dodává, že koronavirus je teď to poslední, co Libanonce zajímá. Libanon dosud eviduje jen 717 případů nákazy a 24 mrtvých.
