Filip Palmgren toužil pracovat v letecké dopravě už jako dítě. Svůj sen si splnil, u aerolinek Scandinavian Airlines (SAS) pracoval dva roky jako stevard. Až do března, kdy kvůli koronavirové krizi přišel o práci. Teď se místo obsluhování pasažérů chystá pečovat o pacienty ve švédských nemocnicích.
Koronavirus ve světě |
SAS v polovině března kvůli propadu celého leteckého oboru oznámily dočasné propuštění 10 000 lidí, což představuje devadesát procent zaměstnanců.
Vedení aerolinek jim e-mailem nabídlo rekvalifikaci na pomocné práce v pečovatelských domech a nemocnicích, které se nyní potýkají s přívalem pacientů a akutním nedostatkem personálu.
„Na ten e-mail jsme okamžitě odpověděl,“ svěřil se agentuře AP Palmgren. „Je to pro mě obrovská příležitost pomoci naší společnosti a zdravotnickému systému, což je podle mě v této době strašně důležité,“ dodává.
Podobnou nabídku dostali i zaměstnanci britských aerolinek easyJet a Virgin Atlantic, které podobně jako jiné letecké společnosti po celém světě masivně propouštějí. Letušky a stevardi mají pro práci v nemocnici dobré předpoklady: musekli absolvovat základní zdravotnický výcvik a mají zkušenosti se zvládáním stresových situací.
„Jestli jsme v něčem skutečně dobří, tak je to péče o lidi. Jsem připraveni na každou situaci a dokážeme ji klidně zvládnout,“ myslí si Mathilda Malmová, třiadacetiletá letuška, která nyní rovněž prochází rekvalifikačním programem v stockholmské nemocnici Sophiahemmet.
Zatím se do něj přihlásilo tři sta propuštěných zaměstnanců SAS. „Museli jsme propouštět ve velkém. Zároveň víme, že naše posádky tvořili zkušení lidé, které mohou zdravotnictví hodně pomoci,“ vysvětluje původ myšlenky Oscar Stege Unger, člen představenstva SAS a zároveň šéf Wallenbergovy nadace, která rekvalifikace financuje.
Pandemie způsobená koronavirem zcela ochromila činnost aerolinek po celém světě, protože mnoho vlád výrazně omezilo možnosti cestovat. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu odhaduje, že aerolinky přijdou kvůli koronavirové krizi na tržbách o více než 250 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč).
