O incidentu z 18. února informoval v úterý německý list Süddeutsche Zeitung. Zaríf o možných problémech věděl dopředu. Vedení mnichovského letiště ho s týdenním předstihem informovalo, že dodavatelé odmítli dodat palivo. Obávali se, že by tím porušili americké sankce namířené proti Teheránu.
Spojené státy sankce uvalily kvůli íránskému jadernému programu, připomíná server Deutsche Welle. Západní společenství tvrdí, že Írán vývoj zneužívá k produkci moderních jaderných zbraní. Teherán to odmítá.
Do Mnichova se Zaríf dostal bez problémů, jeho tým však musel řešit, kde sehnat palivo pro následnou cestu do Moskvy. Mnichovské letiště navrhlo, aby íránský letoun dotankoval ve Vídni, nebo si s sebou vezl dostatečné množství kerosinu na cestu do Moskvy.
Írán to však odmítl a přišel s nečekaným řešením. Zástupci Teheránu se obrátili na organizátora bezpečnostní konference a bývalého velvyslance v Americe Wolfganga Ischingera. Ten oslovil ministerstvo obrany, které dalo pokyn bavorské sekci Bundeswehru k dotankování vládního stroje.
Zatímco Zaríf vedl na konferenci ostrou výměnu názorů s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, do jeho letounu proudilo 17 tisíc litrů kerosinu. Ze strany armády se však nejednalo o nezištný akt pomoci. Írán za palivo i jeho dotankování zaplatil.
