Jakkoli to zní optimisticky, nebyla pro něj cesta k úlevě jednoduchá. "Kdybych měl zbraň, použil bych ji," popisuje Ronald své utrpení, kdy z něj silné medikamenty proti bolesti doslova udělaly žijící mrtvolu. I přes vysoké dávky léků se totiž bolestí nemohl zbavit. Navíc začal trpět nechutenstvím, začal ubývat na váze. To v důsledku léčby morfinem.
Pak mu známý přinesl marihuanu s tím, ať ji vyzkouší. Hůř už mu beztak být nemůže. Okamžitě poté, co si ji vzal, bolest zmizela a začal se mu vracet cit do nohou.
Ronald je opatrný člověk, který má rád věci pod kontrolou. Provedl proto pokus. Zašel do coffee shopu, kde je marihuana k dostání, a ještě jednou ji vyzkoušel. Bylo rozhodnuto. "Nejdřív jsem ale nastudoval dostupnou literaturu," vysvětluje ve svém jednopokojovém studiu. Takto vyzbrojen zašel za svým lékařem pro předpis na marihuanu z lékárny. A čekal ho šok. Byť ji již deset let smějí lékaři předepisovat, odmítl mu ji vydat. Prý by se stal závislým. Místo toho dostal nabídku na další medikamenty, případně operaci.
Z návštěvy byl velmi rozladěn, ale nevzdal se. Obvolal rehabilitační specialisty i adiktology s jednoznačnou otázkou, kolik registrují závislých pacientů. Vždy se dozvěděl, že žádného. Podobné odpovědi dostal i od vládních úředníků. Nakonec se mu sešlo cirka devět dobrozdání.
"Když lékař viděl, že jsem schopen se s ním i soudit, předpis mi vydal," popisuje dílčí úspěch. Po půl roce ho však čekala další sprcha. "Oznámil mi, že je na čase marihuanu vysadit," dodává Ronald de Koning. Po pěti dnech se bolesti vrátily.
Naštěstí už věděl, co dělat. Zašel na specializované pracoviště, které se soustředí na právě jemu podobné případy. Po sérii vyšetření mu zde marihuanu opět předepsali. Nyní ji užívá šest měsíců bez jakýchkoli vedlejších příznaků.
Lépe je alkoholikům
O tom, že by si marihuanu nechával předepisovat jen tak "na užívání", nemůže být řeč. Ze dvou důvodů. "Beru čtyřikrát denně 100 miligramů, to mi úplně stačí," popisuje svoji dávku. (Ronald de Koning ve videu hovoří o deseti miligramech. Jde však o chybu v desetinném řádu. Svůj omyl opravil po dotazu na správných 100 miligramů, pozn. redakce). "V počátcích to bylo víc, ale postupně se ustálila," dodává. A to opravdu na "zkouření se" není.
Druhý důvod je cena. Roland má totiž smůlu. Jeho pojištění totiž léčbu marihuanou nepokrývá. Měsíčně za Bedrocan - jak zní obchodní název konopí -utratí 70 eur, což při 640 eurech, které každý měsíc pobírá jako invalidní důchod, není mnoho. "Když ale odečtu ostatní náklady, zbude mi na týden tak 20 až 30 eur," počítá Ronald.
Důvod, proč mu jeho lékař odmítl marihuanu předepsat, vidí v nedostatečném následném vzdělávání lékařů. "A ani obecné mínění není v Nizozemsku marihuaně tak nakloněno, jak by si někdo mohl myslet," říká Ronald a dodává: "I tady je stále pro většinu lidí přijatelnější, že je někdo alkoholik, než když užívá marihuanu."
