Podle německých úřadů je třeba počítat s tím, že jenom v posledním čtvrtletí může do země dorazit až 920 tisíc uprchlíků, píše Bild s odvoláním na interní prognózu nejmenovaných úřadů.
Podle předpovědi nelze očekávat, že do zimy počet uprchlíků citelně poklesne. V tajných dokumentech se podle listu píše rovněž o možném zhroucení zaopatření uprchlíků. Už nyní chybí například obytné kontejnery a sanitární zařízení.
Také ministr vnitra spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Lorenz Caffier (CDU) nedělníku Welt am Sonntag řekl, že letos v Německu očekává 1,2 až 1,5 milionu uprchlíků.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére několikrát zdůraznil, že je obtížné odhadovat přesné počty běženců odhadovat. Mnoho z nich se totiž odmítá registrovat a další navzdory registraci odcházejí jinam.
Mluvčí de Maiziéreova ministerstva podle agentury DPA dnes v reakci na článek Bildu vyjádřil nad prognózovaným počtem 1,5 milionu migrantů pochybnosti. Podle jeho slov není možné stavět předběžný propočet na velkém počtu běženců, kteří přišli do Německa během září. „My stále vycházíme z toho, že v zimních měsících se migrační tlak sníží,“ uvedl mluvčí.
Němci v sobotu oslavili 25 let od sjednocení východního a západního Německa. Podle prezidenta Joachima Gaucka zažívá Německo nyní podobně bouřlivé časy. Příchod běženců není pro Německo menší výzvou, než bylo znovusjednocení země před čtvrt stoletím (více čtěte zde).
Frontex: Do Evropy letos přišlo 630 000 uprchlíků
Od začátku tohoto roku vstoupilo do Evropy zhruba 630 000 uprchlíků, odhaduje šéf evropské agentury Frontex Fabrice Leggeri. Migrační krize, kterou Evropa v poslední době zažívá, nemá podle něj od konce druhé světové války obdoby. Evropské státy před blížícím se summitem EU vybídl Leggeri k větší spolupráci. Členské státy EU prý musejí pochopit, že místo toho, aby rozmístily stovky policistů na svých státních hranicích, „by bylo užitečnější poslat je na vnější hranici“.
„Pokud bude každý stát řešit krizi izolovaně, aniž by se koordinoval se svými sousedy, nepřestanou tyto proudy přecházet z jedné země do druhé na úkor všech,“ varoval podle AFP. Migrační tlak podle Leggeriho představuje dlouhodobý problém, i když nynější masivní nápor, kterému Evropané čelí, by se jim podle něj mělo podařit zvládnout během následujícího roku.
Německý ministr financí Schäuble v pondělí prohlásil, že Evropa potřebuje omezit počet lidí přicházejících na tento kontinent jako uprchlíci. Německo, Evropská komise a další na tomto „evropském úkolu“ podle něj pracují. „Evropa musí být připravena přijímat lidi... nemůžeme ale dělat to, co je nemožné,“ uvedl také.
Podle zářijových odhadů Frontexu přišlo do Evropy za prvních osm měsíců letošního roku více než 500.000 utečenců. Někteří z nich mají právo požádat o azyl, jako jsou například lidé prchající před syrskou občanskou válkou. Jiní, především běženci z západního Balkánu, jsou obecně považováni za ekonomické migranty, kteří se musejí vrátit do své vlasti.
Erdogan v Bruselu
Kvůli přílivu uprchlíků do Evropy bude dnes v Bruselu jednat s evropskými politiky turecký prezident Erdogan. Nedávný mimořádný summit EU slíbil Turecku miliardu eur na pomoc pro miliony syrských uprchlíků, aby neputovaly dál do Evropy. (více čtěte zde).
Uprchlická krizeDRÁŽĎANY: Čeká nás válka kultur, bojí se místní MERKELOVÁ: Právo na azyl omezovat nebudeme KAŠPÁREK: Pomáhali uprchlíkům, vyděsili je oprátky AFGHÁNISTÁN: Exodus pohání Taliban a bída KOMENTÁŘ: Uprchlíků se báli už naši dědové SUMMIT: Evropa chce zastavit lidskou vlnu miliardou eur NÁKLADY: Kolik uprchlíky stojí cesta do Evropy? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Další velké evropské peníze by do oblasti měly proudit prostřednictvím příspěvků zemí Unie pro Světový potravinový program (WFP) OSN či pro Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) této světové organizace.
Ty nyní hlásí výrazný nedostatek peněz, který začíná mít vliv na situaci v utečeneckých táborech. A to přitom velké množství z přibližně dvou milionů uprchlíků v Turecku vůbec oficiálních zařízení nevyužívá.
Do jisté míry se tak obrací vzájemný vztah evropského bloku a Turecka, které donedávna bylo především často kritizovaným a jen pomalu postupujícím kandidátem na členství v Unii. Nyní je to EU, která potřebuje pomoc. Z Turecka do Řecka totiž denně připlouvají stovky či tisíce uprchlíků.
Ankara má velký zase zájem například na zjednodušení víz se státy EU či na jejich úplném odbourání. S tímto krokem se přitom počítalo po uzavření takzvané readmisní dohody, která by Unii umožnila vracet do Turecka neúspěšné žadatele o azyl. Některé evropské země však zatím bezvízové cestování pro turecké občany odmítaly.
V souvislosti s postupem proti islámským radikálům je nyní Turecko kritizováno, že svého podílu na boji proti organizaci Islámský stát využívá k útokům na bojovníky Strany kurdských pracujících (PKK) poté, co v létě zkrachovaly snahy o mírové řešení sporů Ankary s Kurdy.
