„Evropská komise včera (ve čtvrtek) na základě kladných stanovisek EMA povolila první dvě posilující vakcíny proti covidu-19 od společností BioNTech-Pfizer a Moderna, které jsou uzpůsobené proti variantám,“ uvedla Kyriakidesová s tím, že brzy by mělo následovat schválení dalších vakcín.
.@EU_Commission yesterday authorised the first two variant-adapted COVID-19 booster vaccines from BioNTech-Pfizer and Moderna following positive opinions from @EMA_News.
More authorisations should be coming soon, starting the rollout in our Member States vaccination campaigns. https://t.co/SVHfDuhWZo
Upravené vakcíny jsou zaměřené jak na původní variantu viru, tak na variantu omikronu BA.1. Vakcíny zacílené na submutace BA.4 a BA.5 koronavirové varianty omikron, které jsou nyní dominantní a nakažlivější, Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v současné době prověřuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) připadá nyní subvarianta BA.5 až na 80 procent případů onemocnění covid-19 po celém světě.
Unijní regulátor doporučil podání posilovacích dávek osobám ve věku 12 let a více, které v minulosti absolvovaly alespoň základní očkování proti nemoci covid-19.
Vakcíny společností Pfizer/BioNTech a Moderna, které jsou cílené na koronavirovou variantu omikron, už ve středu schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). V polovině srpna schválil upravené očkování od firmy Moderna i britský lékový úřad MHRA.
EK vyzývá k posílení proočkovanosti
Evropská komise v pátek kromě oznámení o nových vakcínách přišla také se sadou doporučení pro země EU, která mají pomoci předejít další vážné pandemické vlně.
Hlavním cílem by podle EK mělo být navýšení míry proočkovanosti, především mezi skupinami, pro které je covid-19 větší hrozbou, a v zemích, které dosud v rámci unie zaostávají. Komise v tomto směru navrhuje spojit očkovací kampaň s vakcinací proti chřipce a volá po „jasné komunikaci k občanům ohledně přínosů očkování“.
V Evropské unii dosud základní očkovací režim proti covidu-19 absolvovalo bezmála 73 procent obyvatel a více než polovina populace si nechala podat také první posilující dávku vakcíny, mezi jednotlivými členskými státy jsou však značné rozdíly. Zatímco v Itálii dostalo první „booster“ přes 70 procent populace, v Česku je to zhruba 40 procent a v Rumunsku a Bulharsku jen okolo deseti procent obyvatelstva.
Letní covidovou vlnu Češi zvládli. Problém bude long covid, varují odborníci |
Podle EK musí být vlády v závislosti na vývoji epidemické situace připraveny sáhnout také po „nefarmaceutických intervencích“, mezi které se řadí povinné zakrývání dýchacích cest či omezování hromadných akcí. Unijní exekutiva přitom poukazuje i na riziko dlouhodobých potíží, které po prodělání covidu-19 trápí mnohé pacienty, a to i při relativně mírné „akutní“ fázi onemocnění. „Objevují se důkazy o tom, že až každý osmý z lidí, kteří prodělají covid-19, zažije ochromující příznaky, které trvají mnohem déle, než se čekalo,“ uvádí komise.
Mnohé země EU včetně Česka zažily v létě jistý nárůst v počtech zachycených infekcí koronavirem, v posledních týdnech pak přišel jejich výrazný pokles. Evropa nicméně aktuálně eviduje více nákaz než na konci loňského léta. Evropská komise označila aktuální situaci za znepokojivou.
