ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Rusko a Čína vrazily do EU klín, panikařit s vakcínami je chyba, píše web

  • 308
Kvůli opožděným dodávkám vakcín a čekání na fond krizové pomoci Evropské unie evropské vlády jen stěží odolávají pokušení vinit Brusel a vydat se ve snaze o rychlejší získání očkovacích látek vlastní cestou. Jenže to by byla obrovská chyba – politicky i geopoliticky. V úterním komentáři to napsal deník Politico.

Po loňském prvotním záchvatu v podobě opatření na úkor sousedů se lídři EU spojili a učinili dvě důležitá rozhodnutí. Dohodli se na unijním fondu obnovy, který má pomoci nejhůře zasaženým zemím. A souhlasili nakoupit vakcíny společně. Jenže nyní – když Británie, Spojené státy a Izrael poskočily do čela závodu v očkování – některé evropské vlády panikaří a riskují, že dosažený pokrok zahodí, píše Politico a pokračuje:

Evropská komise mohla v nákupu vakcín udělat chyby a dopustit se jich mohly i firmy, které dodaly méně očkovacích látek, než slíbily. Bylo by však bláznovství podlehnout netrpělivosti a pustit se do soutěžení o větší množství vakcín.

Anebo běžet do Ruska a Číny pro vakcíny, které dosud neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Kdo by tak učinil, vyslal by občanům, kteří už protrpěli rok karanténních uzávěr a bolestných omezení, signál, že vlády ztratily víru ve vlastní koronavirovou strategii a instituce jako je Evropská komise a EMA.

Autoritáře v Moskvě a Pekingu by to potěšilo. Přičemž ti nemusí nezbytně zajistit Evropanům rychlejší očkování, natož zvýšit důvěru ve vakcíny.

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a čínské hlavě státu Si Ťin-pchingovi se už podařilo vrazit klín do unijní solidarity v podobě pokušení pro euroskeptické vlády v Maďarsku, Polsku a nyní v Česku opustit pozice a vydat se cestou zajištění vlastních vakcín.

Strategie měla ochránit chudší země

Nezapomínejme, že strategie EU objemného nákupu vakcín vznikla ve snaze ochránit menší a chudší země. Pokud by bohaté vlády západní Evropy podepsaly ve snaze poskočit ve frontě dopředu tučné šeky, tyto země by mohly zůstat vzadu.

Dánsko a Rakousko jednají s Pfizerem a Modernou, už našly místa pro výrobu

A než začnou evropští lídři obviňovat Brusel, měli by se podívat na to, co dělají sami doma. Mnoho překážek leží na národní úrovni, ať už v podobě byrokracie nebo neuvážených rozhodnutí nepodávat vakcínu AstraZeneca seniorům.

Komentáře, jako tvrzení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že AstraZeneca se jeví „zdánlivě neúčinně“ u lidí starších 65 let, přispěly k podkopání veřejného přijetí těchto vakcín. 

Německo a Francie sedí na zásobách

To může vysvětlit, proč Německo a Francie sedí na zásobách stovek tisíc dávek, zatímco se jimi nechalo očkovat jen málo lidí. Paříž, Berlín a Vídeň už zrušily věkové limity pro vakcínu AstraZeneca, ale napáchaná škoda na důvěře nezmizí přes noc.

Je to nebezpečný moment. Před devíti měsíci vypadala v koronavirové krizi EU jako vítěz – díky smělým rozhodnutím jednat společně. Bylo to v době, kdy tehdejší prezident USA Donald Trump pandemii odmítal a britský premiér Boris Johnson tápal v reakci na ni. Teď vypadá jako zaostávající EU.

Končíme s EU. Rakousko a spol. chtějí na vakcínách spolupracovat s Izraelem

Národní lídři se potýkají s obtížemi ve snaze zastavit třetí vlnu pandemie, vyhnout se ekonomické devastaci a udržet deprimovanou a čím dál více vzdorovitou veřejnost na palubě. Vědečtí poradci a přetížení zdravotníci volají pro tvrdších karanténních opatřeních. Podniky a sektor pohostinství žádají otevření restaurací, kin a divadel, aby nepřišla vlna bankrotů. 

Souhlas s covidovými restrikcemi se drolí

Napříč Evropou je vidět, že souhlas veřejnosti s covidovými restrikcemi se drolí: ať už jde o výtržnosti v Nizozemsku, demonstrace proti karanténě a očkování v Berlíně či Miláně, taneční zábavy v Bruselu, potyčky s policií v Dublinu nebo zloba nad francouzským zákazem vycházení.

Čím déle se pandemie táhne, tím více trhá společenskou dohodu mezi vládami a lidem. Nicméně změnit v tuto chvíli směr by situaci jen zhoršilo.

Pokud se členské země vydají vlastními cestami a podkopou společnou strategii, dlouhodobá škoda pro všechny převáží nad krátkodobým prospěchem.

V evropských zemích se hromadí vakcína AstraZeneca. Lidé ji odmítají

Pokud by mocné státy s naditými peněženkami – jako je Německo – spěchaly v pořízení vakcín, ostatní by pošlapaly. Což už mimochodem někteří politici po Berlínu žádají. 

Geopolitičtí soupeři by získali dobrou pozici, aby využili evropského rozklížení tím, že by využili očkovací diplomacii jako zbraň. Pokud by evropští nákupčí soutěžili proti sobě navzájem, zvedli by zisky farmaceutických gigantů.

Může to být nejtemnější hodina před úsvitem. Pokud se pomalý start očkování v následujících týdnech rozjede, přijdou stovky milionů domluvených dávek, jarní počasí šíření viru zpomalí, vlády rozběhnou očkovací kampaně a přesvědčí skeptiky nechat se očkovat, tyto ponuré tři měsíce by mohly být odpuštěny – byť nebudou zapomenuty.

Rusko a Čína nabízí málo dávek s velkou pompou

Předseda Evropské rady Charles Michel v úterý prohlásil, že Evropská unie by se neměla nechat oklamat přístupem Číny a Ruska, které nabídku svých vakcín proti covidu-19 využívají k propagandistickým účelům.

Podle Michela obě země nabízejí evropským státům s velkou pompou vemi malá množství očkovacích látek. Hlavním producentem a vývozcem ale podle šéfa unijních summitů bude letos evropský blok.

Některé země bloku se kvůli pomalému rozjezdu společného očkování začaly obracet na obě východní velmoci se žádostmi o poskytnutí jejich vakcín. 

Napíklad Maďarsko již začalo ruskou a čínskou vakcínu používat, Slovensko má ruský Sputnik V ve skladech připravený k použití a Česko o něj zažádalo. Ani jednu z vakcín přitom zatím neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která před jejich nouzovým využíváním státy varovala.

"Neměli bychom se nechat oklamat Čínou a Ruskem, jejichž režimy uznávají méně žádoucí hodnoty než jsou ty naše, a které organizují velmi limitované, ale velmi medializované nabídky dodávek vakcín pro ostatní," uvedl v úterý Michel. 

Doplnil, že podle dostupných informací obě země dosud aplikovaly v přepočtu na sto obyvatel zhruba polovinu dávek vakcíny než země EU.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video