Blízký východ
Regionální ředitel WHO varoval před smrtelnými důsledky druhé vlny na Blízkém východě. Vyzval vlády tamních států, aby urychleně přistoupily k přísným omezením, pokud chtějí zabránit nejhoršímu.
Situace je zvláště špatná v Iránu, Jordánsku a Maroku, odkud pocházelo více než šedesát procent všech infekcí. Írán má v regionu největší počet lidí, kteří na covid-19 zemřeli. Rekordní čísla mrtvých hlásí též Jordánsko, Tunisko a Libanon.
Írán kvůli růstu počtu nakažených nařídil uzavřít 300 měst, včetně metropole Teheránu. Od soboty po dva týdny budou v těchto městech zavřené obchody, kromě těch s nezbytnými službami a zbožím. Lidé též od devíti večer do čtyř ráno budou muset dodržovat zákaz vycházení. Třetina státních zaměstnanců bude muset být doma, vyučování ve školách bude probíhat distančně.
K lockdownu přistoupil i Libanon. Na dva týdny jsou zavřené všechny obchody kromě těch s nezbytným zbožím, od pěti hodin večer místního času je zaveden zákaz vycházení až do šesti ráno. Vláda omezila dopravu, v jeden den smějí vyjet auta, jejichž registrační značky končí sudým číslem, v druhý den ta se značkami končícími číslem lichým. V neděli nesmí vyjet žádná.
Na dodržování pravidel dohlíží policie, vojenské vrtulníky létají nad uzavřenými městy a hází dolů pamflety, které nabádají obyvatele, aby zůstali doma, uvádí server Arab News. Přísná opatření přichází v době, kdy země prochází jednou z nejhorších ekonomických krizí za posledních několik let.
Asie
Asijské země se obecně vypořádávají se situací lépe než jiné části světa. Podle odborníků to lze přičíst tradici nošení roušek i skutečnosti, že státy jako Jižní Korea, Japonsko, Malajsie a další si už dříve prošly rozsáhlými epidemiemi, následkem čehož měly připravené mechanismy zvládání krize ještě před vypuknutím nynější pandemie. Asijské země aplikují řadu sofistikovaných technik, jako je rozsáhlé sledování obyvatelstva, které by na Západě kvůli odlišné kultuře práva na soukromí nebyly možné.
Dánsko, Korea, Lichtenštejsko. Jak testují země, které zmínil Prymula? |
Reakce asijských zemí na koronavirovou krizi je rozmanitá. Vietnam, Japonsko ani Jižní Korea nepřistoupily k lockdownu. Čína naopak zavádí přísná uzavření těch měst, ve kterých se nákaza projevila.
Singapur postupně zmírňuje protikoronavirová omezení v menší míře, než v jaké to uskutečnily evropské země. Nyní se připravuje na možnou třetí fázi otevírání. Malajsie oznámila, že bude pokračovat v zavádění částečných, místních omezení, dokud se nenalezne vakcína.
Indie, která na jaře zavedla jednu z nejpřísnějších celostátních karantén vůbec, se po jejím uvolněním z ekonomických příčin nedokáže vypořádat s rapidně rychlým přenosem viru. Má už přes devět milionů nakažených, po USA nejvíc. K nákaze přispívá neochota obyvatel zvláště na venkově nosit roušky a dodržovat hygienická pravidla. Omezení jsou přijímána jen na místní úrovni.
Latinská Amerika
Mezi patnácti zeměmi s největším počtem počtem lidí nakažených koronavirem je pět latinskoamerických. Nejhůře zasažená Brazílie má pět milionů případů, přes milion případů má i Argentina, Kolumbie a Mexiko. Téměř milion pak Peru.
Brazílie a Mexiko evidují více než sto tisíc smrtí způsobených covidem-19. Přesto se ani jedna země nechystá zpřísnit protikoronavirová omezení. V čele obou zemí jsou prezidenti, kteří epidemii bagatelizují a varují před zaváděním lockdownů s tím, že ohrožují ekonomiku.
Bolsonarovi navzdory viru roste popularita. Chudí jej mají za zachránce |
V reakci na chybějící centrální vedení přistupují k protikoronavirovým omezením jednotliví starostové a guvernéři. Protikoronavirová opatření se tak výrazně liší. Například zatímco stát Jalisco uvolnil dvoutýdenní „rudá“ opatření, metropole Mexiko je zavedla.
V Argentině a Kolumbii nezabránily rapidnímu nárůstu případů ani extrémně dlouhé lockdowny. Argentina celostátní karanténu částečně uvolnila po sedmi měsících, Kolumbie po sedmi kvůli obavám z ekonomického kolapsu. Drastické zaškrcení běžného života přineslo oběma zemím ohromné hospodářské ztráty, avšak šíření nákazy nedokázaly zastavit. Po uvolnění navíc začala čísla masivně stoupat a obě země se nyní děsí, co přinesou následující měsíce.
Neúčinnost lockdownů byla způsobena neochotou lidí je dodržovat. Značná část obyvatel pracuje v neformální ekonomice a nemohla si dovolit zůstat doma. Podfinancované zdravotnictví nebylo schopné dostatečně testovat a izolovat nakažené pacienty od ostatních. Tyto strukturální problémy trápí všechny latinskoamerické země.
Afrika
Černý kontinent má přes dva miliony nakažených. S ohledem na 1,3 miliardu lidí, která zde žije, je to považováno za úspěch. Není však jasné, zda úřady započítávají všechny případy. Poměrně malý počet nakažených je přičítán mladé populaci i předchozí zkušenosti Afričanů s infekčními nemocemi.
Pandemie ve světě stále nezpomaluje. Na covid zemřelo již 1,3 milionu lidí |
Nejvíce nakažených má Jihoafrická republika, následovaná Egyptem a Etiopií. Skoro dvacet afrických zemí podle WHO za poslední čtyři týdny zaznamenalo dvacetiprocentní nárůst případů. WHO varuje, že v řadě afrických zemí dochází k „únavě z pandemie“ a obyvatelé přestávají dodržovat hygienická opatření.
I když má JAR největší počet případů, vláda v posledních týdnech přistupovala k uvolňováním restrikcí. V březnu zavedla jeden z nejpřísnějších lockdownů, během něhož však stále rostl počet případů. Po vrcholu v létě však výrazně opadl. Podle některých vědců mohla nedbale dodržovaná celostátní karanténa přispět k vytvoření kolektivní imunity.
