Plán na ustavení konfederace počítá se vznikem Palestiny na většině území Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a východního Jeruzaléma, tedy na územích, která Izrael obsadil za války v roce 1967.
Izrael a Palestina by podle plánu měly oddělené vlády, které by koordinovaly postup v otázkách bezpečnosti nebo infrastruktury. Podle agentury AP není jasné, zda plán podporují současní politici.
Zhruba půl milionu židovských osadníků, kteří nyní obývají osady na Západním břehu Jordánu, by mohlo na tomto území zůstat, ale v největších osadách poblíž izraelské hranice. Za tato území by dostali Palestinci náhradu formou výměny pozemků.
Obyvatelé z osad nacházejících se hlouběji na Západním břehu Jordánu by dostali možnost získat právo trvalého pobytu v Palestině. Stejný počet Palestinců by se mohl usídlit v Izraeli jako palestinští občané s trvalým pobytem v Izraeli.
Tento plán je založen na principech dohody ujednané politiky obou stran v Ženevě v roce 2003, je ale detailnější a obsáhlejší - má 100 stran.
Bývalý mírový vyjednávač Beilin se domnívá, že návrh by mohl být přijatelný i pro osadníky, kteří jsou jinak odpůrci vzniku palestinského státu, protože nepočítá s jejich evakuací ze Západního břehu Jordánu. Většina světa považuje osady za nelegální, Palestinci za hlavní překážku mírového procesu.
AP uvádí, že nevyřešených je ale stále mnoho sporných otázek, například bezpečnost, volnost pohybu a především nedostatek důvěry na obou stranách. Ministerstva zahraničí Izraele a palestinské samosprávy plán nekomentovala.
Nekonečný izraelsko-palestinský konflikt pokračuje vzájemným ostřelováním. Odnášejí ho hlavně civilisté:
22. května 2021 |
Z palestinské strany je za plánem především bývalá právní poradkyně palestinských mírových vyjednávačů Hizba Husajníová. Podle ní je v otázce osadníků plán „velmi kontroverzní“, ale obecně naplňuje touhu Palestinců po vlastním státě.
„Nebude to snadné. Máme-li dosáhnout vytouženého právo na sebeurčení, o což se snažíme od roku 1948 (vznik Izraele), musíme učinit kompromisy,“ řekla.
Izraelské vládě předsedá bývalý osadník a trvalý odpůrce ustavení Palestiny Naftali Bennett. Ministrem zahraničí je Jair Lapid, který má podle koaliční smlouvy Bennetta v čele vlády příští rok vystřídat. Vytvoření Palestiny podporuje, ale nečeká se, že by on nebo Bennett usilovali o zásadní kroky v mírových jednáních, protože koalice má minimální většinu a je velmi nesourodá.
Na palestinské straně je situace stejně složitá. Samosprávě předsedá Mahmúd Abbás, jehož mandát vypršel v roce 2009. Ztrácí popularitu a není pravděpodobné, že by mohl prosadit historickou kompromisní dohodu, napsala AP.
OBRAZEM: Okupace! Teroristé! V Praze se demonstrovalo za Izrael i Palestinu |
Beilin a Husajníová mají plán předat náměstkyni amerického ministra zahraničí Wendy Shermanové a generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi. Palestinským a izraelským politikům už ho poskytli.