Tady v tomhle hloupém článku, který jsem dočetl do konce ve víře, že se smysl objeví.... pan Josef Brož, konzultant Institute of European Democrats, jenom předvedl, co to jsou ty dnešní "Instituty"....

Tady chtěl být někdo tolik tolik chytrý, ale sesmolil blábol ..........

Tento článek je mimořádně zmatený, nesrozumitelný, a částečně i nesmyslný.

Začíná příběhem prominentního francouzského politologa, který kdysi sexuálně zneužíval nebo znásilňoval svého nevlastního syna. Sexuální zneužívání je libovolně zaměňováno za znásilnění - takže není jasné, o co vlastně šlo.

Pokračuje konstatováním konce "jednoho rodinného tabu", čímž je pravděpodobně míněn incest, jelikož sexuální zneužívání dětí rodiči a přibuznými je prakticky ve všech zemích světa všudypřítomné a velmi časté - nejedná se o nic výjimečného, skrývaného ani tabuizovaného.

Potíž s incestem spočívá v tom, že ve Francii incest není trestným činem ani přestupkem (stejně jako např. v zemích Beneluxu, Itálii, Litvě, Lotyšsku. Izraeli, Indii, Japonsku, Argentině nebo Brazílii), a tudíž tam jen stěží může působit skandálně. Nemluvě o tom, že v daném případě dokonce ani o incest nejde, jelikož mezi oběma aktéry není pokrevní příbuznost.

Z nevysvětlitelných důvodů je pak incest uveden do specifické souvislosti s politickou levicí, a z toho už zůstává rozum stát. Následuje úvaha o kruté analýze ideologie, která má patrně s incestem něco společného, ale nevíme, co.

Degradace moci ve Francii se v závěrečném odstavci zčistajasna prezentuje jako fait accompli, aniž by byl zdokumentován aspoň náznak jejího mechanismu.

Tak snad někdy příště...