V Kimově okolí není v bezpečí nikdo. Ministr obrany Hjon Jong-čol se ještě v dubnu těšil přízni vedení a na bezpečnostní konferenci v Moskvě vystoupil s projevem. Poslední den v dubnu byl popraven palbou z protiletadlové zbraně před očima veřejnosti. Podle jihokorejské rozvědky severokorejského vůdce rozčílilo, že Hjon usnul během vojenské přehlídky (více o jeho popravě čtěte zde).
Popravy zrádců, špionů a dalších nepřátel režimu probíhaly v Severní Koreji i dřív. Tradičním způsobem však bylo zastřelení. Kimova vláda je ve způsobech morbidně kreativní, čímž podle odborníků dává najevo represivní sílu režimu na všech úrovních státní správy.
„Jde o zastrašení elit. Kim Čong-un byl do funkce uveden na rozdíl od svého otce během velmi krátké doby. Vidíme, že ty čistky probíhají nyní napříč všemi institucemi KLDR. Nejprve se zbavil vicemaršála, poté strýce, který byl významným představitelem státní správy, a teď ministra obrany,“ popsal iDNES.cz koreanista Petr Bláha.
Minomety, granátomety, plamenomety
Novinkou jsou však obzvláště drastické způsoby, které mladý diktátor volí. Pokud zamíříte protiletadlovou zbraň proti lidskému tělu, následky budou devastující. Kanon takové ráže lidské tělo roztrhá na kusy, uvádí ve své analýze web The Foreign Policy.
„Jde o tah s cílem posílit vliv Kim Čong-una, zastrašit nepřátele, utužit režim a posílit upadající ideologii. V posledních měsících se na tamějších zpravodajských webech také začalo objevovat více zpráv, které oslavují ideologii režimu,“ vysvětluje Bláha.
Hjonova drastická poprava nebyla prvním případem svého druhu. Diktátor sáhnul v minulosti i k minometům či plamenometům. Při popravě svého strýce, Čang Song-tcheka, nechal Kim Čong-un před jeho očima nejprve zavraždit jeho dva poručíky a poté i jeho blízkého spolupracovníka.
„Je těžké tyto zprávy ověřit, ale říká se, že použili granát a zbytky jeho těla spálili plamenometem,“ napsal v roce 2014 web Rimjin-gang. O způsobu smrti samotného Čanga se hodně spekulovalo, což je i důsledek toho, že se informace ze Severní Koreje často nedaří věrohodně ověřit. I česká média (včetně iDNES.cz) publikovala v lednu zprávu, že byl Čang roztrhán smečkou hladových psů. Nakonec se ale ukázalo, že se jednalo o fámu (více zde).
Severokorejský diktátor se však nezaměřuje jen na mocné muže, kteří by jeho postavení podle něj mohli ohrozit. Do hledáčku se dostal i náměstek ministra obrany Kim Čol, který se provinil pitím alkoholu během období truchlení za Kim Čong-ila. Byl popraven minometem.
Hrůzovláda může Kimovi zlomit vaz
K pravidelným čistkám ve vládních a nejvyšších vojenských kruzích se často uchyloval i Kimův otec Kim Čong-il a také děd a zakladatel totalitního státu Kim Ir-sen. „Je známo, že když se Kim Ir-sen v 50. letech dostal k moci, udělal hodně čistek. Tehdy však neměli takovou vyspělou techniku a lidi prostě stříleli. Během 60. let už k výraznému množství poprav nedocházelo. Nepřátele byli likvidováni jinak a tamější elita držela při sobě,“ vysvětluje Bláha.
Inspiraci hledal současný vůdce ve svém otci. Když Kim Čong-il v roce 1995 odhalil chystanou vzpouru v armádě, nahnal podezřelé vojáky do jedné čtvrti, kterou pak nechal vypálit. Jeho synovi podle zpráv zpravodajců sice bezprostředně žádná rebelie nehrozí, Kim přesto preventivně popravuje každého, na kom ulpí stín podezření.
Jen za letošní rok se objevily zprávy o popravě vysoce postaveného úředníka, který se odvážil stěžovat na lesnickou politiku, potrestán byl i úředník, který upozornil na špatnou konstrukci střechy na nově postavené budově v Pchjongjangu. Média spekulují i o vraždě čtyř členů skupiny Unhasu Orchestra, které vůdce podezříval ze špionáže.
Pokud Kim Čong-un bude i nadále pokračovat v masivních čistkách, může to však být začátek jeho konce. „Hrůzovláda může mít efekt, že elity budou utíkat ze země nebo se semknou a postaví se proti němu. Zatím však žádné signály nestability režimu nejsou,“ dodává Bláha.
