Čtvrtek byl posledním dnem pontifikátu Benedikta XVI. Toho dne v osm hodin večer začíná období tzv. sedisvakance. Jinými slovy: katolíci nemají papeže.
Církev teď vede kolegium kardinálů. Avšak u vědomí toho, že kanonické právo velí dodržet princip „sede vacante nihil innovetur“. Tedy v době, kdy je post neobsazen, nic v řízení církve neměnit.
Vatikán má (relativně fungující) úřední aparát, který řeší běžné záležitosti. Nicméně v centru Říma leží opravdu teokratický stát, který soustředil moc do papežových rukou. Kardinálové se i proto nyní soustřeďují hlavně na volbu nového velekněze.
Prvním úkolem "princů církve" je stanovit datum, kdy začne vlastní papežská volba neboli konkláve. Odcházející Benedikt ještě jako hlava církve dovolil porušit pravidlo, podle kterého nemělo hlasování o novém papeži začít dříve než patnáct dní po smrti předchozího. Patrně tak učinil i proto, že nikdo nezesnul.
Očekává se, že konkláve začne již zkraje března a skončí (snad) do jeho poloviny. Kardinálové chtějí vybrat pontifika do Velikonoc, tedy do začátku ústředního křesťanského svátku. O Květné neděli, která letos připadá na 24. březen, má být jasno.
Volba papeže, zákaz komunikace a tlak na čas
Kardinálové, kteří se s Benediktem XVI. přijeli rozloučit, tak již ve Věčném městě zřejmě zůstanou na konkláve. Někteří s tím počítají.
Hlasování se zúčastní pouze ti, kterým je méně než 80 let. Jediným Čechem přítomným v Sixtinské kapli, kde volba tradičně probíhá, bude kardinál Dominik Duka. Arcibiskup pražský a primas český.
Trpět nedostatkem jako jeho předchůdci nebude. Pryč jsou časy, kdy byli princové církve doslova zamčeni („cum clave“) tak dlouho, dokud se nedohodli. A úroveň jejich pohodlí se snižovala úměrně s časem, který hlasování - cynici říkají, že mocenskému vyjednávání - věnovali. Historicky nejdelší výběr velekněze trval 31 měsíců: od února 1269 do září 1271, kdy byl zvolen Řehoř X.
Co se týče ubytování: pro všechny kardinály s hlasovacím právem (zřejmě jich bude 115) je připraveno lůžko ve vatikánském penzionu Svaté Marty. V čase konkláve platí pro kardinály naprostý zákaz komunikace s okolím. Je navíc navýsost pravděpodobné, že v čele církve stane některý z nich - od konce 14. století tomu nebylo jinak.
Diskrétní diskuse o Benediktově následníku mezi princi církve již běží na plné obrátky. Vyberou duchovního z Afriky, kde katolické misie slaví úspěchy? Z Latinské Ameriky, kde si církev udržuje prestiž? Vrátí se Ital, či (po Polákovi a Bavorovi) jiný Evropan?
Odstupující papež Benedikt svým kardinálům pomůže výhradně modlitbou, jinak míní zůstat v ústraní. Přesto, že bude i v pátek - a pak do konce života - oslovován "Vaše Svatosti", tedy stejně jako v době pontifikátu.
Pětaosmdesátiletý bavorský teolog se také nevrátí k civilnímu jménu Joseph Ratzinger. Odloží však červené boty, které náměstkové Kristovi zřejmě zdědili po svých předchůdcích, veleknězích předkřesťanského římského kultu.
