Tusk míní, že diskuse u čtvrteční večeře v Bruselu vyčistila vzduch a nyní bude možné se soustředit na hledání onoho kompromisu tak, aby byl do června. Od premiérů a prezidentů prý slyšel ochotu se na hledání kompromisu podílet.
„Povinné kvóty zůstávají spornou věcí, i když teplota výrazně klesla,“ poznamenal šéf unijních summitů Tusk. Ten už začátkem týdne označil koncept kvót za nefunkční věc, která unijní země jen rozděluje.
Tusk již před summitem připomněl, že dvouletý mimořádný program, v jehož rámci si měly ostatní země EU převzít z Itálie a Řecka až 160 000 lidí, nebyl úspěšný. Přesunuto bylo jen něco přes 30 000 osob, které měly na zařazení do mechanismu nárok. Mechanismus byl ukončen v září.
Českou republiku, Polsko a Maďarsko nyní čeká žaloba kvůli tomu, že odmítají do schématu vůbec nabízet nová místa. Země ze středu a východu EU odmítají také návrh, aby obdobný, ale trvalý mechanismus pro případ krize byl zabudován do reformy unijního azylového systému, o níž členské země už déle než rok neúspěšně jednají. I tato zablokovaná diskuse byla jedním z důvodů, proč Tusk ve čtvrtek u neformální večeře debatu o tématu připustil.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v pátek před novináři upozornil, že počet přesunutých osob je nízký, představuje však přes 90 procent všech, kdo na relokaci měli nárok. Připustil, že jde o nízký počet.
„Ale přesně proto nechápu, jak to mohlo vyvolat takové emoce, jak si můžeme myslet, že přerozdělování může být hrozbou pro civilizaci v Evropě,“ poznamenal Juncker. Evropa a její členské země jsou podle Junckera nepochybně dost silné na to, aby příchod předpokládaných 35 000 lidí zvládly. „Myslím, že by bylo dobré v tomto ohledu věci trochu zklidnit,“ podotkl.
Tusk ale připomněl další statistiku, podle které by ani 100 procent přesunutých migrantů podle kvót nepředstavovalo ani dvě procenta celkového počtu lidí, kteří za ony dva roky požádali v EU o azyl. Čtvrteční debata podle něj ukázala shodu států na tom, že přerozdělování není řešením nelegální migrace. Tím má podle Tuska být lepší ochrana vnější hranice EU, lepší návratová politika a spolupráce se zeměmi původu migrantů.
Od čtvrteční noční debaty se už dopředu žádné závěry neočekávaly, v kompromis ohledně nyní neslučitelných pohledů na reformu unijního azylového systému Tusk přesto doufá. „Pokrok zhodnotíme v březnu, konečné rozhodnutí chtějí lídři udělat v červnu,“ poznamenal Tusk.
Bavorský ministr chce obnovit kontroly na celé hranici Německa
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann chce, aby Německo obnovilo kontroly v celé délce svých hranic. V současné době Německo v souvislosti s migrační krizí dočasně kontroluje pomezí s Rakouskem a Herrmann podle agentury DPA považuje za bezpečnostní riziko, že přes jiné německé sousedy včetně České republiky se může do země kdokoli volně dostat.
„Je nepochopitelné, že na východních a ani na západních hranicích Německa nejsou žádné kontroly,“ řekl Herrmann. O Herrmannovi se v souvislosti s nadcházejícím odchodem bavorského premiéra Horsta Seehofera v příštím roce z funkce hovořilo jako o možném nástupci, vedení této německé země by se ale měl ujmout dosavadní bavorský ministr financí Markus Söder.
Bavorsko-rakouskou hranici od uprchlické krize v roce 2015 kontroluje spolková policie, které vypomáhají jejich bavorští kolegové. Ti podle Herrmanna zjistili, že mnozí běženci se snaží do Německa dostat s falešnými doklady.
Podle Herrmanna do Německa v současné době přes Rakousko přichází pouze čtvrtina migrantů, ti zbývající prý nekontrolovatelně překračují hranice přes východní a západní německé sousedy. Obává se proto, že situace se v nadcházejícím roce nezmění a že žadatelé o azyl budou dále hledat cestu do Německa přes Francii, Lucembursko, Belgii, Nizozemsko, Polsko a Česko.
„Není možné, aby se tam vůbec nikdo nekontroloval,“ řekl Herrmann. Spolkové země a spolková vláda musí v této záležitosti kvůli vnitřní bezpečnosti Německa přijít s jednotným postupem,“ dodal.
Bavorsko na podzim nadcházejícího roku čekají zemské volby, které tradičně vyhrává Křesťanskosociální unie (CSU), což je sesterská strana Křesťanskodemokratické unie kancléřky Angely Merkelové. V současném zemském sněmu má CSU pohodlnou většinu, podle průzkumů by ale ve volbách mohla výrazně oslabit, což vedení strany staví pod značný tlak, aby pokles popularity zastavilo.