Vnější hranice osmadvacítky potřebují efektivnější ochranu, poznamenal Juncker ve svém posledním projevu o stavu EU. Upozornil také, že členské země se stále neshodly na tom, jak solidárně v migrační krizi spolupracovat. Bez takové domluvy ale podle něj není možné udržet schengenský prostor volného pohybu.
Šéf komise také navrhl posílení mandátu příslušných unijních agentur jako je Evropský podpůrný a azylový úřad tak, aby byly efektivnější při vyřizování žádostí o azyl. Úřad by měl dokázat lépe pomáhat členským zemím při řešení žádostí.
Juncker oznámil i záměr změnit pravidla pro návraty těch, kdo s žádostí neuspějí tak, aby vracení bylo rychlejší.
Evropa ale zároveň podle něj musí mnohem více investovat do vztahů s Afrikou. „Věřím, že bychom nejrůznější euro-africké obchodní dohody měli rozvinout v dohodu o volném obchodu mezi oběma světadíly,“ uvedl.
Konec jednomyslnosti
Evropa musí být silným globálním hráčem a aby prosadila své zájmy, je třeba vystupovat jednotně, prohlásil Juncker. Komise podle něj chce, aby se v EU v určitých otázkách zahraniční politiky či o daních hlasovalo kvalifikovanou většinou a ne jednomyslně.
„Není správné, když může jeden stát vydírat další svým postojem k obnově zbrojního embarga vůči Bělorusku nebo když jsou sankce vůči Venezuele o měsíce zdrženy, protože chybí jednomyslnost,“ míní Juncker. Komise podle něj také do konce roku navrhne posílení mezinárodní role eura.
Británie bude pro EU vždy velmi blízký partner, ujistil Juncker. Uvítal nedávné návrhy britské premiérky Theresy Mayové ohledně budoucího „ambiciózního partnerství“. Zdůraznil, že EU chce dosáhnout dohody o brexitu. Británie opustí EU na konci března příštího roku.
Juncker zopakoval, že komise bude čelit všem útokům na vládu práva v členských zemích a uplatňovat sedmý článek unijní smlouvy vždy, když to bude potřeba. Tento postup už byl zahájen vůči Polsku kvůli jeho sporné soudní reformě.
Volby a Rusko
Juncker řekl, že komise navrhne pravidla k lepší ochraně voleb v EU před zásahy cizích zemí či soukromých subjektů. Chce tak zajistit, aby volby do europarlamentu v květnu příštího roku byly svobodné, spravedlivé a bezpečným způsobem zorganizované.
Plány a doporučení unijní exekutivy jsou reakcí na skandál se zneužitím osobních dat uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica i na množící se varování ohledně snah Ruska ovlivňovat výsledky voleb v jiných zemích.
Juncker současně prosazuje, aby internetové firmy jako Google nebo Facebook měly v EU povinnost do hodiny smazat ze svých platforem teroristickou propagandu.
Navrhl také rozšířit pravomoci vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby se mohl zabývat teroristickou problematikou. Nová opatření podle něj umožní efektivněji zasahovat i proti praní špinavých peněz.
Konkrétní návrhy bodů, které Juncker přednesl, komise zveřejní buď rovnou ve středu nebo v několika následujících dnech. Mnohé z nich by totiž chtěla mít schválené ještě před květnovými evropskými volbami.
Rýpnutí do Česka
Juncker na projevu pracoval po řadě konzultací s evropskými politiky i členy komise do poslední chvíle. Europoslance za ODS a europoslankyně za ANO však jeho vystoupení zklamalo.
„Namísto pružné, vícerychlostní a reformované unie pro 21. století se Juncker opět přihlásil k dávno vyčichlé vizi centralizované unie,“ míní Jan Zahradil.
„Chybělo mi hlavně objektivní zhodnocení toho, co se podařilo, ale i realistický pohled na to, co se nepovedlo. Musel by si přiznat, že totálně nezvládl migrační krizi,“ uvedla Dita Charanzová.
Smířlivě zhodnotili Junckerův projev Pavel Poc (ČSSD), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Poc zejména ocenil výsledky komise v ekonomice a Šojdrová Junckerův posun, neboť nyní kladl na první místo bezpečnost. Pospíšil nesouhlasil jen s návrhem většinového rozhodování, hlavně u otázky daní.
Českým europoslancům nicméně neuniklo Junckerovo rýpnutí do „váhavého“ postoje Česka (a dalších středoevropských zemí) k migrační krizi.
