Jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin oznámil, že Soul odškodní lidi, kteří za...

Jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin oznámil, že Soul odškodní lidi, kteří za japonské okupace museli vykonávat nucené práce. (6. března 2023) | foto: AP

Jihokorejce nuceně nasazené za okupace odškodní nadace, nikoliv japonské firmy

  • 4
Jižní Korea odškodní ty, kteří dělali nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. V pondělí to řekl jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin s tím, že odškodné vyplatí korejská veřejná nadace a nikoli japonské firmy, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Spory týkající se nucených prací už léta kalí vztahy obou asijských zemí, krok Soulu by je mohl zlepšit.

Rozhodnutí přivítaly Tokio i Washington. Řada lidí, kteří se stali obětí nucených prací, a jejich podporovatelé naopak plán odsoudili. Hlavní jihokorejská opoziční strana vládu obvinila, že se Japonsku vzdala.

Japonsko bylo během druhé světové války součástí osy Berlín-Řím-Tokio a na okupovaných územích spáchalo řadu zločinů. Na nucené práce v Japonsku byly podle médií nasazeny statisíce Jihokorejců.

Jihokorejský nejvyšší soud proto v roce 2018 nařídil japonským firmám Mitsubishi Heavy Industries a Nippon Steel & Sumitomo Metal odškodnit za nucené práce skupinu Jihokorejců, která na ně podala žalobu. Firmy ale vyplatit peníze odmítly a kauza prudce zhoršila vzájemné vztahy Soulu s Tokiem, které má podle historiků dodnes velké problémy postavit se čelem k této součásti svých dějin.

Masakry se nestaly, oběti neexistovaly. Japonsko své zločiny cenzuruje

V pondělí oznámený způsob odškodnění počítá s tím, že veřejné nadaci přispějí soukromé jihokorejské firmy. Podle aktivistů za práva nuceně nasazených je ale toto rozhodnutí „ponižující“ a představuje „úplné vítězství Japonska“, které by tak nic neplatilo. S kritikou vystoupila i opoziční Demokratická strana, podle níž je vládní plán známkou poddajnosti Soulu.

Několik desítek aktivistů se v pondělí na protest sešlo před jihokorejským ministerstvem zahraničí v Soulu, kde skandováním vyzývali k odvolání plánu. Nuceně nasazení a jejich podporovatelé žádají přímé kompenzace od japonských firem a omluvu od japonské vlády.

Jihokorejský ministr zahraničí Čin vyjádřil přesvědčení, že Tokio nebude japonským firmám bránit v dobrovolných příspěvcích nadaci, což japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši posléze potvrdil. Zdůraznil také, že jihokorejský plán pomůže obnovit „zdravé vztahy“ s Japonskem.

„Historické“ prohlášení Soulu uvítal i Washington, který je blízkým spojencem obou zemí. Americký prezident Joe Biden uvedl, že plán Soulu otvírá novou kapitolu ve spolupráci a partnerství Jižní Koreje a Japonska, které patří k nejbližším spojencům USA. Biden se těší na rozšíření třístranných vztahů.

Mnoho Jihokorejců, kteří vykonávali nucené práce pro Japonsko, je již po smrti a řadě přeživších je přes 90 let. Z 15 lidí, kteří v roce 2018 podali žalobu na japonské firmy, žijí již jen tři.

Jihokorejský prezident se ujal úřadu. Chce zlepšit vztahy nejen se sousedem

Japonsko tvrdí, že veškerá práva na kompenzace byla zrušena dohodou o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi z roku 1965. Na základě této dohody dostala Jižní Korea od Japonska mimo jiné hospodářskou pomoc ve výši 300 milionů dolarů a dalších 500 milionů dolarů ve formě půjček. Jihokorejské ministerstvo zahraničí v lednu navrhlo, aby na výplatu odškodného pro oběti nucených prací přispěly nadaci firmy, které z jihokorejsko-japonské dohody z roku 1965 profitovaly.

Podle šéfa jihokorejské diplomacie Čina jsou vzhledem k vážné mezinárodní situaci vztahy obou asijských států klíčové. „Zhoršené jihokorejsko-japonské vztahy by neměly být nadále zanedbávány. Je třeba ukončit tento začarovaný kruh,“ uvedl.

Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z japonských činitelů napsala, že hlavním důvodem, proč je z pohledu Tokia nutné zlepšit vzájemné vztahy, je nebezpečí, které představuje Severní Korea.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video