Japonsko mění tvář. Otevírá dveře gastarbeiterům, ale ne jejich integraci

  15:26aktualizováno  15:26
Japonská společnost, donedávna jedna z etnicky nejhomogennějších na světě, známá silnou nedůvěrou vůči cizincům, mění tvář. Pod tlakem nepříznivých okolností padá v Japoncích silně zakořeněná tvrdá imigrační politika. Nemá to však znamenat bezbřehé otevření hranic pro kohokoliv.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Munadi, původem z indonéské Jávy, soustředěně pracuje v pěstírně ústřic. Vedle něho se stejně usilovně snaží Sajáf, rodák z filipínského Mindanaa.

V nízké modré budově o kus dál působí v roli ošetřovatelek seniorů tři mladé ženy z Barmy. 

Když začínali, budili tito cizinci v malém přístavním městě Akicu v prefektuře Hirošima docela rozruch. Místní si však na ně záhy docela zvykli a uznali, že konají záslužnou práci. 

Munadi, Sajáf nebo ženy z Myanmaru nejsou zdaleka jedinými gastarbeitry v Japonsku. Naopak, přibývá jich rychleji než kdykoli předtím.

Nízká porodnost, rychlé stárnutí populace a s tím související prohlubující se nedostatek pracovních sil, to všechno přivedlo japonské politiky k názoru, který by ještě před pár desetiletími nahlas vyslovili jen stěží: Nechceme-li hrát ve světě druhé, či dokonce třetí housle, musíme dovézt pracovníky z ciziny.

Počátkem listopadu schválil kabinet premiéra Šinza Abého návrh zákona, který má do roku 2025 otevřít japonské dveře přinejmenším půl milionu dalších zahraničních pracovníků. 

Pět let a dost

Nepůjde však o přistěhovalectví ve vlastním slova smyslu – Japonci si totiž nechali pojistku. Dělníci převážně z chudších asijských zemí nemají v zemi zůstat na neurčito, ale maximálně na pět let. 

Japonská „alergie na migranty“: kanály kopat mohou, občanství nedostanou

Munadi, Sajáf a další gastarbeitři jsou ostatně už nyní součástí speciálního vládního programu, v jehož rámci se vyškolí v různých profesích, a předpokládá se, že po pěti letech odejdou a získané dovednosti uplatní ve svých domovských zemích.

Výjimkou v tomto přístupu jsou vysoce vzdělaní cizinci – lékaři, inženýři a vědci. Před ty Japonsko žádné nepřekonatelné bariéry nestaví už delší dobu.

Nová legislativa jde dál i v případě „obyčejných“ dělníků. Uznává už nikoli pouze jednu, ale dvě kategorie zahraničních pracovníků. Ti, kteří se zaměstnají v odvětvích, kde citelně chybí pracovní síla, budou mít možnost pracovat až pět let, ale nebudou si moci přivézt své rodiny. 

Ti kvalifikovanější ale dostanou po pěti letech nově možnost pozvat nejbližší členy rodiny a požádat o trvalý pobyt. Pokud však projdou ostrými testy, jejichž součástí bude i zkouška z japonštiny.

Kritika přes varovná čísla

Loni podle údajů japonské vlády pracovalo ve 130milionové zemi 1,28 milionu zahraničních pracovníků. Dvojnásobek počtu z roku 2012. Ani tento počet však nedostačuje.

Nezaměstnanost v září poklesla na pouhé 2,3 procenta a množství volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o práci téměř dvojnásobně. Demografické prognózy jsou děsivé – odborníci očekávají, že do roku 2065 se počet japonských obyvatel může snížit až na 88 milionů. 

Lidé ve věku nad 65 let už nyní tvoří osmadvacet procent všech obyvatel. Ročně se v zemi kvůli nedostatku žáků uzavírá okolo 500 škol.

Japonsko nevěří přistěhovalcům. Než cizinci, dá práci radši robotovi

I přes tato více než varovná čísla se ozývá hlasitá kritika vládního postupu. Odpůrci přílivu velkého množství cizinců tvrdí, že plán je špatně promyšlený a v dohledné budoucnosti Japonsku způsobí řadu potíží.

„Vládní plán je krajně nezodpovědný,“ uvedl na adresu jednoho z největších obratů v poválečném Japonsku opoziční poslanec Akira Nagacuma.„Neříkám zahraničním dělníkům jasné ne. Je však zapotřebí přísného plánování a smysluplné celospolečenské debaty o integraci cizinců do japonské společnosti,“ dodal. 

Kritici tvrdí, že zaměstnavatelé jen využijí levnou pracovní sílu a nedokážou garantovat, že cizinci po uplynutí pětileté lhůty ze země odejdou. Dosud fungující program prý podle nich dováží do země mnoho nekvalifikovaných cizinců, kteří nedokážou naplnit potřeby hospodářství. 

Mnozí Japonci se obávají, že cizinci přinesou do jejich země své vlastní problémy, což prý povede k razantnímu zvýšení kriminality a národnostním půtkám.

Vláda argumentuje naléhavostí situace. „Nedostatek lidí způsobuje, že Japonsko není schopné se vrátit k vyššímu hospodářskému růstu,“ tvrdí premiér Abe. 

Názorů je mnoho. Zda se cizinci za čas ukážou jako spása Japonska, nebo naopak jeho zhouba, to každopádně ukáže až čas.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Zemřel Niki Lauda, trojnásobný šampion formule 1 a idol generací

Rakouský jezdec Niki Lauda (vpravo) a britský závodník James Hunt na velké ceně...

Trojnásobný vítěz mistrovství světa formule 1 Niki Lauda zemřel ve svých 70 letech. Rakouská tisková kancelář citovala...

Další z rubriky

Obavy z raketových testů KLDR Trump nemá. Kim dodrží své sliby, je si jistý

Americký prezident Donald Trump hodnotí schůzku s vůdcem KLDR Kim Čong-unem v...

Americký prezident Donald Trump v neděli odmítl obavy ohledně nedávných severokorejských raketových testů. Vůdce KLDR...

Mniši uvařili pivo podle středověké receptury. Lidem by nechutnalo, říkají

Belgičtí mniši začali vařit pivo podle 220 let staré receptury. (21. května...

Trvalo to více než 220 let, ale řád mnichů z belgického opatství Grimbergen nakonec přivedl k životu jedinečnou pivní...

Post lídra Konzervativní strany láká několik politiků. Kandidátů je už sedm

Britská premiérka Theresa Mayová (archivní snímek)

O post vůdce konzervativní strany usiluje třeba bývalý ministr pro brexit Dominic Raab nebo ministr zdravotnictví Matt...

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz