Ví se také o účinku hormonů, významu radioaktivního záření i životního stylu. To všechno ale nestačí, aby bylo možné dopředu říci, u koho se zlá ruleta zastaví. "Úsilí je celosvětově zaměřeno především na sekundární prevenci, což je vyhledávání časných stadií karcinomu prsu," tvrdí docent Jan Daneš, odborník na diagnostiku rakoviny prsu ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Úplně ideální je odhalit nádor do velikosti jednoho centimetru, kde se pravděpodobnost přežití prakticky blíží až 100 procentům." Takže tudy vede cestička z bažin - najít nádor dřív, než začne nebezpečně růst a šířit se, a chirurgicky jej odstranit. Ale jak najít jehlu v kupce sena?
Kouzelné slovíčko: screening
"Vyhledávání časných stadií karcinomu prsu v populaci žen, které nemají příznaky onemocnění prsu, čili jsou v podstatě zdravé, se nazývá screening," vysvětluje Jan Daneš. Účinný screening vede k podstatnému snížení úmrtnosti na dané onemocnění a je i ekonomicky výhodný, jak už se přesvědčila veřejnost v Nizozemsku nebo ve Švédsku. U nás se zatím screening nepodařilo zavést, ačkoli více než stovka diagnostických přístrojů, které v České republice jsou, by k tomu byla dostatečná. Zorganizovat screening je totiž hotová věda, nestačí jen zvát ženy starší 40 let na každoroční vyšetření. Obnáší to neustálé kontrolování kvality, vyhodnocování výsledků. Přínos takového vyšetřování se projeví teprve tehdy, pokud se ho zúčastní alespoň 60 procent žen.
Stará dobrá mamografie...
Pro vyhledávání malých nádorů u bezpříznakových žen se v současné době využívá jediná metoda - mamografie. Jde o zobrazení prsu pomocí rentgenových paprsků. Pro nádor prsu je typické ukládání vápenatých solí, které rentgenové záření prosvěcuje hůře než okolní zdravou tkáň. Okrsek rakovinné tkáně se pak zobrazí jako zastínění. Mamografický snímek musí být vyhodnocen zkušeným odborníkem. Pokud vzniknou pochyby o původu nalezených změn, lze vyšetření doplnit dalšími metodami, například ultrazvukem nebo biopsií, při níž se z ložiska odebere vzorek tkáně pro mikroskopické vyšetření. "Spolehlivost mamografie je velmi vysoká, u nás se pohybuje nad 90 procent," hodnotí tuto metodu docent Daneš. Připouští ale také její riziko - opakované ozáření rentgenovými paprsky nepatrně zvyšuje pravděpodobnost zhoubného onemocnění. Počet žen, kterým tato metoda zachránila život, však promlouvá jednoznačně v její prospěch.
... a nová dobrá mamografie
Přesto se výzkum nezastavil. "Jednak se hledají cesty, jak zlepšit kvalitu mamografie, a jednak se hledají nové metody, kde není ionizující záření," vysvětluje Jan Daneš. "Mamografie se dál rozvíjí, snižuje se dávka, takovým hitem ve světě - a tudy se cesta bude ubírat - je takzvaná celoplošná digitální mamografie." Při tomto vyšetření se stín prsu nezobrazuje na filmu, ale je zaznamenáván citlivými detektory a přímo zpracován výpočetní technikou. Vyšetřující lékař tak získá obraz, který má lepší kontrast při nižší zátěži zářením ve srovnání s klasickou metodou. Existují dokonce počítačové programy, které umějí vybrat podezřelé nálezy a ty pak předloží vyšetřujícímu.
Co mají společného sopky a ženská prsa?
Zatímco celoplošná digitální mamografie se již stává uznávanou metodou, zcela jiná technika teprve bojuje o své místo na slunci. Americká firma OmniCorder Technologies představila přístroj BioScan. Ten využívá velmi citlivou kameru detekující infračervené záření, tedy takové, které naše oči nevidí, ale můžeme je pociťovat jako teplo (vzpomeňte si na infrazářič, který je zdrojem takového záření). Zmíněná kamera byla vyvinuta kalifornskou Laboratoří tryskového pohonu NASA a má neuvěřitelně široké uplatnění. Pomůže pilotům najít přistávací dráhu v naprosté tmě, vojáci díky ní dokážou identifikovat letící raketu, astronomové si slibují, že s jejím přispěním najdou poměrně malá a chladná tělesa v sousedství blízkých hvězd - jejich planety. Lze s ní zkoumat sopky... anebo vyšetřovat ňadra.
Nádor prozradí imunitní reakce
U zrodu přístroje BioScan stál důležitý postřeh - rostoucí nádor je již v časném stadiu zpozorován buňkami imunitního systému a ty použijí veškeré své zbraně, aby mu ublížily. Jedním z prostředků, které rakovinným buňkám ztrpčují život, je oxid dusnatý. Ten způsobuje výrazné roztažení krevních vlásečnic. Do oblasti nádoru pak přitéká mnoho krve, což se projeví změnou teploty kůže nad ložiskem. Podle Michaela Anbara z Univerzity v Buffalu, jednoho z autorů metody, lze z časového průběhu teplotních změn určit, zda jde o zhoubný nádor, nebo třeba zánět, při kterém se teplota kůže také zvyšuje. K tomu však nestačí teploměr a selský rozum musíte mít výkonnou kameru, jako je ta z NASA, a počítač se speciálním programem. BioScan je schopen rozlišit rozdíl teplot 0,015 stupně Celsia a rychlost záznamu je až 200 obrázků za sekundu. Provedení vyšetření je prosté. Přístroj snímá prs pacientky dvacet sekund, což je doba, po kterou většina osob snadno vydrží nedýchat, takže se záznam "nerozmaže". Kamera pošle obraz do počítače, který jej složitou matematickou metodou zpracuje a ohlásí jednoduchý parametr, podle jehož hodnoty lze říci, zda žena má či nemá zhoubný nádor. To vše bez jakékoli zátěže rentgenovým zářením. Případná cesta přístroje BioScan do našich zeměpisných délek však jistě potrvá dlouho. Metoda musí projít klinickými zkouškami, které mohou odhalit nějakou její doposud nepoznanou nevýhodu.
