Hustě osídlený terén Gazy, síť podzemních tunelů a obrovské množství mužů, žen a dětí v zajetí představují pro Izrael nejsložitější krizi s rukojmími, jaké kdy země čelila.
Podnikání záchranných operací uprostřed masivního izraelského bombardování Gazy, které následovalo po smrtícím řádění Hamásu na jihu Izraele, by jen učinilo už tak obtížnou misi ještě impozantnější.
„Situace je bezprecedentní,“ řekl Geršon Baskin, který v roce 2011 pomáhal vyjednat propuštění rotmistra Gilada Schalita po více než pěti letech v zajetí Hamásu. „Myslím, že Hamás byl překvapen s jakou lehkostí se mu podařilo rukojmí získat. Izrael byl ze všeho, co se stalo, naprosto zmatený.“
Obrazy rukojmích se vryly do kolektivního povědomí Izraele. Vyděšená matka zabalená do deky, která svírá své dvě malé děti. Žena, kterou bojovníci odvlekli na motorce. Její přítel pochodující přes hranice pěšky.
Eli Elbag se 12 hodin snažil kontaktovat svou osmnáctiletou dceru Liri, která trénovala jako vojačka na hranicích s Gazou.
Přítel mu následně poslal video, na kterém je vidět, jak se jeho dcera tísní na zadním sedadle izraelského vojenského nákladního auta, které Hamás obsadil, a sedí vedle dvou dalších rukojmích. Jeden z nich má obličej pokrytý krví.
Bylo nás pár, jich desítky, líčí chaos izraelský generál. Kritiku přijímá |
Když Izrael ostřeloval jednu čtvrť v Gaze za druhou, Elbag a jeho žena byli přilepeni k televizi a hledali jakoukoli známku její přítomnosti. Izraelskou operaci chápe, ale nadále se obává o Liřinu bezpečnost. „Nikdo nedokáže pochopit, co cítíme,“ řekl.
O rukojmích se skoro nic neví
Hamás požaduje výměnou za zajatce svobodu pro všech 5 200 vězňů, které podle Palestinců zadržují izraelské věznice. Varoval, že zabije rukojmí pokaždé, když izraelská armáda bez varování vybombarduje civilní cíle v Gaze.
Za každý vybombardovaný dům zabijeme jednoho rukojmího, hrozí Hamás |
Skupina také zadržuje těla dvou izraelských vojáků zabitých ve válce mezi Izraelem a Hamásem v roce 2014 a dvou izraelských civilistů, kteří před lety vstoupili na její území.
Informace o rukojmích zadržených v sobotu zůstávají i po několika dnech kusé. Nebyl zveřejněn jejich kompletní seznam a není jasné, kdo je naživu a kdo ne. Mnozí ze zajatých jsou Izraelci, i další země ale uvádí, že mezi rukojmími jsou také jejich občané.
Svlečená Němka, malé děti, vojáci. Koho všeho Hamás odvlekl do Gazy |
Hamás tradičně zachází se zajatci jako s cenným majetkem, o jejich stavu a místě pobytu neprozrazuje téměř žádné informace a odmítá umožnit Mezinárodnímu výboru Červeného kříže přístup, aby zkontroloval, jak se jim daří.
V úterý americký prezident Joe Biden potvrdil, že mezi zajatci jsou i Američané. Spojené státy nabídly Izraeli, že se s ním podělí o své zkušenosti s vyzvedáváním rukojmích, uvedl John Kirby, mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby.
Izrael ve válce |
„Pro prezidenta Bidena není nic důležitějšího než zajistit, abychom se postarali o bezpečnost a ochranu Američanů v zahraničí,“ řekl Kirby v rozhovoru pro izraelskou televizi Channel 12 TV.
„Budeme i nadále spolupracovat s Izraelci při řešení krize spojené se získáním rukojmích a uděláme vše, co je v našich silách a možnostech, abychom jim pomohli při rozhodování.“
Výzva, jaká tu ještě nebyla
Někteří rukojmí mají dvojí státní příslušnost, což ještě více komplikuje izraelské úsilí o jejich osvobození, napsal Bruce Hoffman, vedoucí pracovník Rady pro zahraniční vztahy.
Podle něj jsou zajatci již pravděpodobně rozptýleni po celé Gaze a jejich úkryty budou pravděpodobně obleženy nástrahami.
„Jedná se o výzvu takového rozsahu, jaká tu ještě nebyla,“ napsal Hoffman. „Můžeme jen hádat, jak tato krize skončí. Prolití další nevinné krve – Izraelců, Palestinců a vlastně i nebojujících občanů jiných zemí – je ale jisté.“
Výjimečnost této krize má podle Baskina pro Izrael své výhody. „Protože je zajatců tolik, mohou uniknout informace o poloze některých z nich, i když jsou pravděpodobně rozptýleni po celém území v domech nebo v podzemí,“ řekl. To by mohlo pomoci záchranným operacím.
Izraelka obelstila teroristy. Hostila je, dokud je nedorazila zabít policie |
Izrael v minulosti učinil velké ústupky, aby získal svobodu pro rukojmí, přičemž téměř ve všech případech šlo o vojáky nebo jejich ostatky.
Historie jeho jednostranných výměn zajatců zahrnovala i výměnu Schalita za více než 1 000 palestinských vězňů, včetně současného vůdce Hamásu v Gaze Jehii Sinvara.
Emoce jsou i na palestinské straně. Většina Palestinců buď strávila nějaký čas v izraelském vězení, nebo zná někoho, kdo tam byl.
Vzhledem k tomu, že izraelská armáda zasahuje Gazu s nebývalou zuřivostí, není jasné, zda bezpečnost rukojmích hraje při rozhodování roli. Přinejmenším jeden člen vlády, ministr financí Bezalel Smotrich, který má vliv i na ministerstvu obrany, se nechal slyšet, že v sobotu požadoval, aby armáda „brutálně udeřila na Hamás a nebrala příliš v úvahu otázku zajatců“.
Zdá se, že zprostředkovatelské úsilí Egypta, Turecka a Kataru nikam nevede. Při vpádu Hamásu bylo zabito více než 1200 Izraelců, takže Baskin neočekává, že by se Izrael zapojil do vyjednávání o dohodě, která by militantní skupinu odměnila.
V Izraeli podle něj „nikdo nemá chuť dát Hamásu nějakou odměnu“.
