Píše se první únor 2006. Izraelští vojáci a policisté dostávají rozkaz vyklidit židovskou osadu Amona na Západním břehu. Ta podle izraelského Nejvyššího soudu stojí na palestinské půdě a je třeba ji neprodleně zlikvidovat. Na místo míří deset tisíc mužů zákona, včetně jezdců na koních. Všem je jasné, že operace se může snadno zvrtnout.
Osadníci – pětatřicet židovských rodin – nechtějí Amonu za žádnou cenu opustit a jsou připraveni vzdorovat. Chaos propuká téměř okamžitě. Na bezpečnostní síly na místě čekají asi čtyři tisíce odpůrců demolice.
V davu je také izraelský fotograf Oded Balilty, kterého si najala americká agentura AP. Kolem propuká zuřivá bitva. Obyvatelé ani demonstranti, kteří jim přišli na pomoc, se nemíní vzdát. „Nikam nepůjdeme, je to náš domov,“ křičí a hází na zasahující síly kamení a dlažební kostky.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Průvan zvedl šaty a z Marilyn se stala bohyně. Jenom její manžel zuřil Práskl výstřel, cvakla spoušť. Vraždu Oswalda vyfotil na setinu přesně |
Balilty se v jednu chvíli ocitá blízko zástupu těžkooděnců postupujících vpřed. Cestu jim ale zatarasí černovlasá dívka ve fialové sukni. Zdá se, že nemá strach ze štítů ani obušků, kterými se muži ohánějí. Balilty stiskne spoušť fotoaparátu. V tu chvíli netuší, že zachytil scénu, která vstoupí do historie jako „Síla jednotlivce“ a proslaví ho po celém světě.
Při násilných střetech v Amoně je toho dne zraněno na 220 lidí, většinou civilisté. K zemi jde v rámci zásahu devět místních budov. Někteří izraelští poslanci demolici v následujících dnech označí za pogrom.
Žádné další osady, slíbil Izrael Američanům. Lidé se bouří proti reformě justice |
„Nejsem fanoušek politiky. Dělal jsem svoji práci, fotografie musí mluvit sama za sebe,“ popsal Balilty okolnosti vzniku snímku deníku Haarec. „Žena, která se vojákům postavila, fotografii později viděla. Předpokládám, že byla šťastná, že se stala symbolem boje,“ podotkl.
Balilty se snímkem o rok později vyhrál Pulitzerovu cenu a stal se prvním a zároveň posledním Izraelcem, který toto prestižní ohodnocení získal. Fotografie vzdorující židovské osadnice získala více než deset cen v mezinárodních soutěžích, včetně prvního místa v klání o nejlepší reportážní fotografii World Press Photo.
Likvidace osady se protáhla na dvacet let
Osada Amona vznikla na kopci severovýchodně od palestinského města Ramalláh v roce 1995. Izraelský Nejvyšší soud od té chvíle její odstranění nařídil několikrát. Ani po zásahu v roce 2006 ale enkláva nezanikla a znovu se rozrostla na čtyřicet rodin. Finální evakuace přišla až v únoru 2017. Ani ta se neobešla bez střetů bezpečnostních sil s protestujícími, situace ale neeskalovala do takových rozměrů jako o jedenáct let dříve.
Balilty se na do Amony při jejím konečném vyklízení vrátil. „Atmosféra každé události byla odlišná,“ říká s tím, že v roce 2006 se demolice odehrála krátce po stažení Izraele z pásma Gazy, což vedlo k enormnímu napětí. „Byla tam tehdy skutečná nenávist k establishmentu,“ popsal.
Izraelsko-palestinské napětí eskaluje, země míří plnou parou do chaosu |
Na Západním břehu Jordánu se momentálně nachází nejméně 144 židovských osad. Světové mocnosti považují osady za ilegální, protože tato sídla zabírají území, s nímž Palestinci počítají pro svůj stát. V posledních letech radikální osadníci založili mnoho osad bez vládního povolení. Některé policie srovnala se zemí, jiné dostaly povolení zpětně.
„Od chvíle, co jsem fotku v Amoně pořídil, se ale na Blízkém východě nic moc nezměnilo. Je zde stále mnoho konfliktů. Doufal jsem, že budoucnost přinese změnu. Nikdy bychom se ale neměli vzdát naděje, že pro všechny lidi v regionu nastanou lepší časy,“ konstatoval Balilty.
Ten se kromě izraelsko-palestinského konfliktu věnoval ve službách AP řadě témat. V roce 2004 například zamířil na Ukrajinu, kde fotografoval volební klání o křeslo prezidenta mezi Viktorem Juščenkem a Viktorem Janukovyčem, které posléze vedlo k demonstracím a politické krizi. Balilty dokumentoval také místo jaderné havárie v Černobylu.