Staré město v Jeruzalémě se skládá ze čtyř čtvrtí: arménské, křesťanské, židovské a muslimské. Arménská je nejmenší a její křesťanská komunita se nyní obává, že židovští osadníci ji hodlají z míst, jež obývá po staletí, vyhnat.
Minulý týden do čtvrti zamířily izraelské buldozery, které začaly bourat místní parkoviště. Když Arméni utvořili lidský řetěz s cílem stroje odehnat, ozbrojení židovští osadníci se pokusili demonstranty rozehnat. Neúspěšně.
„Přišli a začali rozrývat dlažbu bagry,“ řekl listu The Times mladý aktivista Hagop Djernazian. „Není to jen kus země, který chráníme. V sázce je budoucnost Arménů a všech křesťanů v Jeruzalémě.“
Hnutí za ochranu a zachování arménské čtvrti uvedlo, že na místo dorazila i policie, která nezasáhla proti vetřelcům, nýbrž proti domácím. Tři Armény údajně zadržela. „Místo toho, aby izraelští policisté narušitele odvedli, dovolili několika osadníkům pokračovat v jejich přítomnosti s cílem zmocnit se arménského majetku,“ uvedlo hnutí v oficiálním prohlášení.
Plivaly i děti, střet ortodoxních židů s křesťany v Jeruzalémě natočila kamera |
Arméni nyní hlídají parkoviště, obehnané ostnatým drátem, dnem a nocí. „Arméni zde byli už od čtvrtého století našeho letopočtu, ale nyní čelíme vykořenění,“ řekl agentuře Reuters Djernazian. „Musíme bojovat za naši existenci.“
Sporná smlouva
Napětí odstartovalo zveřejnění smlouvy, podle které vůdce arménské církve v Jeruzalémě souhlasil v roce 2021 s pronajmutím 25 procent území čtvrti izraelské developerské společnosti Xana Capital Group, jež zde hodlá vybudovat luxusní hotel. Podle Arménů smlouva zahrnuje nejen parkoviště, největší otevřený prostor v jeruzalémském Starém městě, ale i jejich společenský sál, patriarchovu zahradu, kněžský seminář a pět rodinných domů.
Členové arménské komunity se po zjištění obsahu začali silně bouřit. Tvrdí, že o smlouvě slyšeli poprvé až tento rok, kdy se developeři pokusili získat území. Arménský patriarchát se od smlouvy distancoval s tím, že byl uveden v omyl. Církevní synod v květnu degradoval kněze, který smlouvu dojednal, dotyčný Jeruzalém opustil.
„Arménský patriarchát Jeruzaléma čelí pravděpodobně největší existenční hrozně za svou šestnáct století trvající historii. Existenční územní ohrožení se plně vztahuje na všechny křesťanské komunity v Jeruzalémě,“ napsal patriarchát s tím, že developer nepředložil při ničení asfaltu v arménské čtvrti povolení obce. Stejně tak policie.
Poslední křesťané v Gaze se snaží odejít. Izrael nám ale zavřel dveře, tvrdí |
Arménů se zastaly i další křesťanské církve ve vzácném společném prohlášení. „Provokace, které údajní developeři používají, hrozí vymazáním arménské přítomnosti v oblasti a oslabením a ohrožením křesťanské přítomnosti ve Svaté zemi,“ napsali křesťanští představitelé, včetně hlav řecké pravoslavné a římskokatolické církve.
Podle izraelského právníka a aktivisty Daniela Seidemanna je cílem developerského projektu rozšířit židovskou čtvrť do poloviny Starého města. „Jsme si vědomi plánu obklopit vnější část Starého města osadnickými projekty. Máme podezření, že tato dohoda o arménské čtvrti má být pokračováním tohoto plánu uvnitř městských hradeb. Je kolem ní však tolik nesrovnalostí, že je velká šance, že ji soudy zamítnou.“
Od řeky k moři. Židovští fanatici cítí šanci na zrod Velkého Izraele |
Izrael považuje Jeruzalém za své věčné a nedělitelné hlavní město. Východní Jeruzalém, v němž se nachází i Staré město, získal po porážce arabských států v šestidenní válce. Anexi ale většina světa neuznala a považuje jej okupované území. Palestinci si nárokují východní Jeruzalém jako hlavní město svého budoucího státu.
V současné vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zasedají ministři silně podporující rozšiřování židovských osad. Podle kritiků, včetně z řad izraelské společnosti, tím pouze vytváří napětí.