Poslechněte si celý rozhovor s analytikem Krausem v Kontextu:
Mělo se za to, že by izraelská armáda mohla do Gazy vstoupit již před týdnem, ale nedošlo na to. Analytik Josef Kraus ani není zcela přesvědčen, že na to ještě dojde, protože „půjde o neskutečně náročnou a drahou záležitost nejen vojensky, ale politicky“.
Opatrnost Izraele se dá vysvětlit rizikem „způsobení řetězové reakce, která může poškodit vztahy s arabskými zeměmi, se kterými relativně nedávno navázal dobré kontakty, diplomatické styky, ale také se zeměmi partnerskými, se kterými desetiletí koexistuje a nemají spolu problém, jako Egypt nebo Jordánsko“.
Josef Kraus (1985)Politolog, bezpečnostní expert zaměřující se na Blízký a Střední východ, konkrétně na Írán a jeho působení v regionu. Zabývá se (státním) terorismem a náboženským radikalismem. Absolvoval výzkumnou stáž na Johns Hopkins University, působil na Univerzitě obrany. Dnes je odborným asistentem a zástupce vedoucí katedry politologie Masarykovy univerzity.  |
Kraus, zástupce vedoucí katedry politologie Masarykovy univerzity, dodává, že také může eskalovat napětí s nepřátelskými aktéry, jako se syrskými milicemi anebo Íránem a jím kontrolovaným libanonským Hizballáhem, který „se dost obtížně charakterizuje, protože je tak trochu všechno dohromady“.
Jde o šíitskou teroristickou armádu, jejíž kořeny sahají k začátku osmdesátých let. Za libanonské občanské války si vzala za vzor učení íránského nejvyššího duchovního vůdce Chomejního a zapojila se do obou libanonsko-izraelských válek.
Podle Krause jde o nejsilnějšího nestátního ozbrojeného aktéra v regionu, který se těší podpoře státního sponzora Íránu. „Ale mimo bojovníky je to zaprvé standardní politická strana v Libanonu, je to také důležité sociální hnutí, které razí svou vizi fungování společnosti,“ popisuje Kraus a doplňuje, že staví i infrastrukturní projekty, školy, nemocnice, a to dost často za íránské peníze.
Konfrontace není v zájmu Íránu
Podpora jedné ozbrojené skupiny neznamená podporu i druhé, Hamásu. „To bude z mnohem větší části Turecko, Katar, Saúdská Arábie,“ říká Kraus.
„Nedovedu si představit, že Írán půjde do přímé konfrontace, protože to není jeho zájem. Jeho zájmem je držet se daleko, což je dáno i geografickou vzdáleností, která komplikuje jakékoliv přímé nasazení nebo vůbec kontakt s Izraelem. Zároveň íránskou dlouhodobou strategií je využívání zástupných těles jako je Hizballáh, ale také šíitské milice v Iráku, jejichž prostřednictvím dokáže cílit na izraelské i případně na americké cíle,“ přibližuje Kraus.
Nestojíme o válku s Hizballáhem, tvrdí Izrael. Po kritice pustil do Gazy vodu |
Josef Kraus také podotýká, že „se pořád zaměřujeme na Palestince, ale eskalovat situaci můžou také židovští extremisté, kteří mají oporu ve vládě a současný premiér (Benjamin Netanjahu) jim dlouhodobě nadbíhá“.
„Jsou silní, jsou slyšet, jsou ozbrojení. Vůbec bych se nedivil, kdyby na tom západním břehu neproběhla intifáda (arabsky „povstání“), ale došlo naopak k napadení Palestinců ze strany židovských osadníků, i tohle je prostě scénář vyhrocení,“ míní.
Zaujme Rusko zásadní roli v utváření dění na Blízkém východě? Bude z něj mírotvůrce? Proč se nedá říct, kdo odpálil bombu u nemocnice Al-Ahlí? Prohrává Izrael informační válku? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
