"Mlžnou clonu" si Izrael dohodl s USA i s ostatními státy, které provozují komerční satelity, na Turecko ovšem takový vliv nemá. Vzájemné vztahy těchto dvou zemí navíc poznamenal loňský izraelský útok proti humanitární flotile pro Pásmo Gazy, při kterém zemřelo devět tureckých aktivistů.
"Snažíme se zajistit, abychom nebyli fotografováni ve vysokém rozlišení a většina zemí nám vychází vstříc," prohlásil vysoce postavený činitel izraelské obrany. "Měli bychom to chtít po Turcích? Nebudeme o to žádat," dodal.
Pikantní je, že už v roce 2008 se izraelský ministr obrany Ehud Barak pokoušel prodat Turkům špionážní satelit, jednání ale zkrachovala právě na tom, že Ankara nebyla ochotná přistoupit na jakákoli omezení, připomněla agentura Reuters.
Zákony USA zakazují od roku 1997 šířit podrobnější satelitní snímky Izraele, než jsou dostupné z neamerických zdrojů. Turecká družice nebo na webu dostupné snímkování Google Earth vyvolaly v Izraeli debatu, zda je omezení životaschopné. Citovaný činitel připustil, že "dvoumetrová podmínka" se v budoucnu jistě změní.
Na otázku, jaká opatření přijme Izrael v případě budoucího ohrožení, se zmíněný činitel odvolal na metody jiných zemí, jako je rušení komunikace nebo dokonce sestřelení nepřátelských satelitů. "Víme, jak se bránit, tak jako se brání ostatní, a lépe než ostatní," dodal.
Diplomaty vyjednaná podmínka omezeného rozlišení Izraeli zaručovala, že se podrobné satelitní snímky nedostanou do rukou teroristů. Vedlejším efektem bylo, že se jaderná zařízení a další citlivé projekty nedostaly pod drobnohled veřejnosti.
