Írán opět míří do vesmíru. Nové satelity mohou být hrozbou

Teherán chce brzy vypustit na oběžnou dráhu kolem Země dva satelity vlastní výroby. Když v únoru 2009 vyslal na orbitu svou první družici, svět velmi znervózněl: Dokážou vynést do vesmíru satelit, mohou zasáhnout raketou i nás.

Obávaná íránská balistická střela Šaháb-3. | foto: Reuters

"Připravujeme dva nové satelity a brzy, v blízké budoucnosti, budou vypuštěny do vesmíru," oznámil íránský ministr obrany Ahmad Vahídí před několika dny. Neupřesnil sice kdy, ale některé informace nasvědčují tomu, že by první z dvojice, pojmenovaný jako Rasad 1 (Pozorování), mohl zamířit na oběžnou dráhu už v březnu.

Ačkoliv prohlášení íránského ministra přineslo hned několik světových agentur, reakce mezinárodního společenství nepřišla, nebo možná nebyla vyřčena "dost nahlas". Přitom když v únoru 2009 Írán vypustil svépomocí na oběžnou dráhu první satelit vlastní výroby Omid (Naděje), vyvolalo íránské dobývání vesmíru téměř zděšení.

DEVÍTKA

Írán se v roce 2009 stal devátou zemí schopnou vlastními silami vypravit satelit do kosmu. Před ním to dokázaly někdejší Sovětský svaz, USA, Francie, Japonsko, Čína, Velká Británie, Indie a Izrael.

"Když dokážou vypustit družici, tak dovedou zasáhnout téměř každé místo na planetě," zněly velmi zjednodušeně nejčastější obavy západního světa. A když se k tomu přičetl pečlivě utajovaný íránský jaderný program a silné podezření, že se Teherán snaží sestrojit jadernou zbraň, byly úvahy o možném vojenském zásahu proti Íránu náhle velmi aktuální.

Írán sice odmítal a odmítá, že by jeho jaderný program byl určen k výrobě zbraní, Spojené státy a další západní země však režimu v Teheránu ani v nejmenším nevěří.

Posel do vesmíru, nebo...

Jenže cestu ke hvězdám Íránu zajistila raketa dlouhého doletu Safír 2 (Posel), která by mohla posloužit i jako nosič zbraní. A technologie íránských nosných raket jsou podle expertů velmi podobné balistickým střelám.

Írán poté navíc dvakrát otestoval za velké kritiky Západu také nosné rakety Kavošgar, schopné dosáhnout vesmíru. Tyto nosiče byly podle expertů upravenou verzí balistické střely Šaháb 3, která má podle Teheránu dolet až 2 000 kilometrů a je teoreticky schopná zasáhnout Izrael, americké základny v Perském zálivu nebo jihovýchod Evropy.

"Írán prokazuje svůj neustálý technologický vývoj v oblasti raketové techniky, kterou lze použít k vojenským účelům," konstatoval politolog a expert na protiraketovou obranu Petr Suchý.

SANKCE PROTI ÍRÁNU

- všechny státy se mají vyvarovat dodávek bojových tanků, obrněných vozidel, útočných helikoptér nebo raketových systémů
- Írán má zakázané všechny aktivity s balistickými střelami a nukleárními zbraněmi
- všechny státy by měly zamezit vstupu lidí zapsaných na černých listinách firem, které Íránu pomáhají s jaderným programem
- Všechny státy jsou povinné kontrolovat dodávky z Íránu, pokud mají podezření, že obsahují zakázané zboží
- státy se musí vyvarovat poskytování finančních služeb Íránu, pokud souvisí s nukleárními aktivitami
- státy by měly zakázat otevírání poboček íránských bank nebo zakládání jejich dceřiných společností

Vypuštění satelitů tak lze považovat za bezpečnostní hrozbu a jedinou adekvátní odpovědí je podle něj budování protiraketové obrany a mezinárodní sankce vůči Íránu. "Pokud však nebude mezinárodní společenství v dodržování těchto restrikcí jednotné, ztrácejí smysl," dodal.

Podle odborníka na vojenství a publicisty Lukáše Visingra samotné vypuštění dalších satelitů není až tak důležité. "Írán se chlubí něčím, co dnes ve světě dokážou i soukromé společnosti a co vyspělé země zvládly před šedesáti lety," řekl Visingr.

Pokud však Írán disponuje nosnými raketami schopnými vynést zařízení na oběžnou dráhu, připadá v úvahu i hrozba takzvaných "kamikaze" družic. Satelitů naprogramovaných ke zničení jiných zařízení třeba řízenou srážkou. "Technicky to není až tak složité," varoval Visingr.

Vzhůru do nekonečna

Íránský vesmírný program odstartoval v únoru 2008, kdy prezident Mahmúd Ahmadínedžád slavnostně otevřel vesmírné kontrolní středisko. Od té doby Írán pokročil. Kromě satelitů se režim neskromně ohání i plány na vyslání lidské posádky do vesmíru. Otázkou zůstává, do jaké míry jsou proklamace íránských představitelů pravdivé a zda nejde jen o "chvástání a zastrašování".

Pro svět je však íránský vesmírný program spojen právě s jaderným nebezpečím. Kritické hlasy Západu směřují zejména proti íránským jaderným zařízením v Natanzu a v Komu, kde Írán na vlastní pěst obohacuje uran.

Raketa dostatečného dosahu a jaderná hlavice by z Íránu rázem vytvořila "supersilného hráče" s nebezpečnými úmysly. Zvlášť, když se režim íránského prezidenta nijak netají svými proklamacemi o zničení Izraele.

ANALÝZY NATOAKTUAL.CZ

- Andor Šándor: Jaké jsou varianty řešení íránského jaderného programu?

- Jaroslav Bureš: Írán po Bushovi

- Roman Joch: Tři scénáře íránského jaderného programu

Experti nejčastěji skloňují tři možné scénáře, které se vzhledem k chystaným a zdánlivě nesouvisejícím íránským krůčkům do vesmíru mohou velmi rychle stát realitou.

První varianta počítá s tím, že Írán bude preventivně zničen. Svět bude na pár příštích let uchráněn jaderné války. Na Blízkém a Středním východě však nastane chaos, zkolabují dodávky ropy ze Zálivu.

Druhá varianta říká, že k žádnému preventivnímu útoku nedojde a Írán svou jadernou bombu sestrojí. Pak ale okamžitě zaútočí na Izrael. Ten sice útok přežije, ale nenechá si nic líbit.

Třetí variantou je pak relativně idylický scénář, že Írán po získání atomové bomby na žádnou zemi nezaútočí a svůj jaderný arzenál bude používat jen k odstrašení. Nejbohatší sousedé v okolí jako Saudská Arábie a Egypt se ale okamžitě pustí do sestrojování vlastních atomových bomb. A jadernou sílu bude chtít okamžitě také Sýrie nebo Turecko.

Jako jediná muslimská země v NATO si sice Turecko kvůli svým obchodním vztahům s Íránem nedávno na summitu v Lisabonu vymohla, že by Teherán neměl být zmiňován jako hrozba v souvislosti s budováním nového protiraketového deštníku Aliance. Že by měl štít chránit obyvatele všech členských zemí před raketami právě také z Íránu je ale "veřejným tajemstvím".

SVĚT ÍRÁNSKÉ KROKY SLEDUJE

Serverem WikiLeaks zveřejňované tajné americké diplomatické depeše ukazují, že svět íránské snažení potichu, ale bedlivě sleduje. Tolik skloňovanou případnou vojenskou intervenci proti íránským jaderným zařízením ale nechává v otaznících. Strach ze svého souseda mají kromě Izraele i arabské země - Saudská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty. Svorně tvrdí, že když bude Írán "v programu pokračovat, je riziko větší než rizika vyplývající ze snah zastavit ho".
Americký ministr obrany Robert Gates podle dokumentů uvedl, že konflikt s Íránem by problém s jeho jaderným programem nevyřešil. Válka by program zbrzdila nanejvýš o tři roky, ale zároveň by sjednotila Íránce.