Dohoda mezi státem a rodinným klanem otevírá cestu k urovnání hlubokého sporu, který v roce 2018 vyvolalo zřícení Morandiho mostu v Janově, při němž zemřelo 43 lidí.
Neštěstí zvýraznilo bídný stav velké části italské dopravní infrastruktury a odhalilo chronické zanedbávání údržby ze strany jejích správců. To vyústilo v požadavky odborníků i veřejnosti na radikální změnu. Stát vlastníkovi Autostrade per l’Italia (ASPI), firmě Atlantia, hrozil odejmutím koncese kvůli pochybením při správě dálniční sítě.
Podle dohody mezi státem a klanem Benettonů přebere italská státní úvěrová banka Cassa Depositi e Prestiti spolu s dalšími investory 51procentní podíl Atlantie v ASPI, která v současnosti spravuje přibližně tři tisíce z celkových přibližně 6 500 kilometrů italské dálniční sítě.
„Vláda postupovala podle principu, který byl v minulosti pošlapáván a podle kterého je veřejná infrastruktura drahocenným veřejným statkem,“ komentoval dohodu premiér Giuseppe Conte.
Pád mostu v Janově |
Akcie Atlantie po oznámení urovnání sporu vzrostly o 25 procent, neboť dohoda odvrátila přímé odebrání koncese na správu dálniční sítě a tím i hrozbu neschopnosti splácet dluh ASPI ve výši deseti miliard eur (266 miliard korun). Klan Benettonů má v Atlantii 30procentní podíl.
Zdroj z okolí rodiny uvedl, že dohoda byla uzavřena sice „s pistolí u hlavy“, je však „lepší než jakákoliv jiná alternativa“. Podle Reuters konec sporu kolem správy dálnic napomůže uklidnit rozepře mezi jednotlivými stranami současné vládní koalice.
Nejsilnější vládní strana, Hnutí pěti hvězd, dlouhodobě usilovala o odebrání koncese Atlantii. Jeho koaliční partneři, levicová Demokratická strana a středová Ať žije Itálie, se však obávali, že by tento krok potenciálně vedl k obrovským nákladům a ohrozil pracovní místa i fungování dálniční sítě jako takové.
15. srpna 2018 |
