Pozornost světových médií se upírá na 46letého Saéda Tousiho. V Íránu platí za jednoho z nejlepší a nejslavnějších recitátorů Koránu. Tato disciplína je ve společnosti velmi vážená. Tousi udržuje dobré vztahy s politickými elitami i ajatolláhem Alí Chameneím, duchovním vůdcem Íránu, píše server al-Arabíja. Vůdce ho svého času označoval za „muže, který je hodný následování“.
Tusi měl podle obvinění sexuálně obtěžovat nejméně deset nezletilých chlapců, které zasvěcoval do tajů Koránu. Jeden z napadených chlapců serveru BBC popsal, že ho Tousi obtěžoval v prostorách veřejných lázní.
Na rande i s ajatolláhem. Írán vybírá lidem partnery ve státní seznamce |
„Byl jsem v šoku, nevěděl jsem, co se to děje. Měl jsme strach něco říct, protože bych zostudil svou rodinu. Zjistil jsem však, že obtěžoval mnoho dalších chlapců. Tak jsem se rozhodl promluvit,“ uvedl. Tousi ho obtěžoval, když mu bylo 12 let.
Výpovědi chlapců není podle íránského tisku možné nezávisle ověřit. Někteří si u soudu stěžovali už před šesti lety. Neuspěli. Tousi odmítá i aktuální obvinění. Celý případ se zřejmě ani nedostane k soudu. Vyšetřovatelé totiž tvrdí, že k zahájení procesu není dostatek důkazů.
V Íránu se běžně podobně citlivé případy na veřejnosti neřeší. Aktuální obvinění, která neunikla pozornosti zahraničních médií, proto vzbudily rozhořčenou diskuzi na sociálních sítích. Rozhovory s obětmi Tousiho na perském vydání BBC viděly statisíce lidí.
„Další ostudná kapitola v historii Islámské republiky. Lidé jsou zneužíváni ve jménu náboženství. A nikdo za to nebude potrestaný,“ komentoval kauzu uživatel Mejsam. „Kdyby byly obětmi dívky, úřady by je obvinily z nevhodného a provokativního oblékání. Argumentovaly by, že napadení je tedy pochopitelné,“ uvedla diskutérka Somajeh.
Přesah do politických kruhů
Kauza má i politickou rovinu. Napojení Tousiho na Chameneího používají jako argument příznivci i odpůrci slavného znalce Koránu. „Tousi vyhrál několik cen, které mu předal sám nejvyšší íránský duchovní vůdce. Nyní využívá těchto vazeb,“ myslí si íránský exilový aktivista Mohammad Mostafaej.
Tousi tvrdí, že nová obvinění jsou ve skutečnosti kampaní, jak zdiskreditovat Chameneího a jeho konzervativní spojence. Z jejich řad se již ozvaly hlasy, které zneužité chlapce označují za „nevděčníky“. Kdokoli s nimi spolupracuje nebo je v kontaktu s „nepřátelskými médii z ciziny“ bude čelit stíhání, dodávají.
Podívejte se na recitační schopnosti Tousiho:
Potrestáni tak zřejmě budou hlavně oběti obtěžování. V Íránu je stále zakořeněno společenské tabu v souvislosti se sexuálním napadením. Mužské i ženské oběti jsou často vyloučeny ze společnosti. „ Měli bychom být znepokojeni, protože údajné oběti z toho nemusejí vyjít bez úhony. Už jen kvůli diskuzím na sociálních sítích,“ tvrdí íránský právník Abdolsamad Khoramšáhí.
V současnosti není jasné, zda celospolečenská diskuze nepřemluví úřady k zahájení vyšetřování. Už nyní však mnoho Íránců vůbec poprvé začalo zpochybňovat morální autoritu svých duchovních vůdců.
Bičování generálního prokurátora
O korupci v nejvyšších kruzích Íránu svědčí i případ bývalého generálního prokurátora Saída Mortazávího. Ten měl v minulosti problémy kvůli tvrdému zacházení s disidenty. Nyní byl odsouzen za krádež a zpronevěru veřejných peněz. Soud mu uložil trest 135 ran bičem. Jeden z žalobců Mostafá Turk ti myslí, že trest je vzhledem k činu příliš mírný. „Hodlám podat kvůli rozsudku stížnost soudci,“ řekl.
Podle webových stránek íránské televize Mortazáví v letech 2012 až 2013 jako šéf nevládní organizace nezákonně čerpal peníze z fondů určených k pojištění nezaměstnaných, důchodců a jinak finančně znevýhodněných lidí.
Írán popravuje nejvíce lidí na světě. Jde hlavně o dealery drog, brání se |
Rozsudek představuje podle agentury Reuters velký zvrat v životě muže, který dříve symbolizoval železnou ruku íránské nekompromisní justice. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch obvinila v roce 2010 Mortazávího z opakovaného porušování lidských práv.
Mortazáví byl generálním prokurátorem v letech 2003 až 2009 a několik let vedl íránské revoluční soudy. Světová média se na Mortazávího poprvé zaměřila po roce 2000, když nechal zlikvidovat několik reformních novin. Stalo se to během vlády tehdejšího reformního prezidenta Mohammada Chátamího, jehož snaha o liberalizaci se nezamlouvala konzervativcům. V roce 2003, když probíhaly čistky novin, zemřela v teheránském vězení kanadsko-íránská fotoreportérka Zahra Kazemiová. Kanadská vláda tvrdila, že Kazemiová byla umučena a Mortazáví se na její smrti podílel.
V době jeho působení ve funkci generálního prokurátora zemřeli ve vazbě tři lidé a mnoho dalších bylo podle lidskoprávních aktivistů ve vězení mučeno. Tři mrtví byli ve vazbě kvůli tomu, že demonstrovali proti znovuzvolení bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, jelikož věřili, že volby byly zmanipulované. Konzervativní Ahmadínežád a Mortazáví byli spojenci. Mortazáví byl v roce 2014 viny za smrt tří vězňů zproštěn, ale bylo mu zakázáno zastávat v příštích pěti letech veřejnou funkci.
