Podle obhájce Saída Dehghana byl ženě vyměřen pětiletý trest za ohrožení národní bezpečnosti a zároveň byla za šíření propagandy odsouzena na jeden rok. Odpykat si podle svého advokáta bude muset jen delší trest, proti oběma je ale podle něj možné podat odvolání.
Fariba Adelkhahová původně čelila i obvinění ze špionáže, ale to úřady v lednu stáhly. Vědkyně do Íránu jezdila pravidelně a zjišťovala v rámci své práce situaci v tamní porevoluční společnosti.
„Toto odsouzení není založeno na žádných závažných skutcích ani skutečnostech, a je tedy politickým rozhodnutím,“ uvedlo v sobotu francouzské ministerstvo zahraničí. „Žádáme íránské úřady, aby paní Adelkhahovou okamžitě propustily,“ dodalo.
V březnu íránské úřady propustily z vězení francouzského badatele Rolanda Marchala, který je životním partnerem Adelkhahové a byl stejně jako ona zadržen v červnu loňského roku. Marchal byl zatčen poté, co šel svou partnerku navštívit do věznice.
Agentura Reuters připomíná, že Adelkhahová držela proti svému zadržení šestitýdenní hladovku. Ukončila ji 12. února.
Obavy jejích podporovatelů o zdraví zadržené vzbuzuje i šíření nemoci covid-19 v íránských věznicích. Írán patří k zemím, kterou pandemie postihla nejvíce; viru zde už podlehlo téměř 7 000 lidí.
Britka drží v íránském vězení druhou hladovku, její muž bdí u ambasády |
Francouzský prezident Emmanuel Macron už dříve Teherán vyzval, aby propustil i Adelkhahovou. Írán dvojí občanství neuznává. Francii obviňuje ze „zasahování“ do jeho záležitostí.
Vzájemné zadržování svých občanů podle agentury Reuters komplikovalo vztahy mezi Francií a Íránem v čase, kdy se Macron snažil snížit napětí mezi Washingtonem a Teheránem. Ty jsou mimořádně vypjaté od roku 2018, kdy americký prezident Donald Trump odstoupil od jaderné dohody mezi Íránem a šesti státy z roku 2015 a zavedl proti islámské republice sankce, jež mají tvrdý dopad na její ekonomiku.
Íránské revoluční gardy v posledních letech zatkly desítky lidí s dvojím občanstvím kvůli obviněním ze špionáže.
