Průzkum, který mezi obchodníky s komoditami provedla agentura Reuters, napovídá, že Írán má čím dál větší problém zaplatit za dodávky základních produktů, jako je rýže, olej, cukr, kukuřice nebo krmivo pro zvířata. V íránských přístavech kotví lodě naplněné obilím, jejich posádky ale odmítají složit náklad, dokud nedostanou zaplaceno.
Mohou za to finanční sankce, kterými se svět snaží dotlačit teokratický režim zpět k jednacímu stolu a odradit ho od vývoje jaderné zbraně. Íránským obchodníkům zoufale chybí eura a dolary na platby za dodávky ze zahraničí. Teherán místo hotovosti nabízí zlaté cihly nebo tankery naplněné ropou.
"Za obilí platí zlatými cihlami a v barterových obchodech nabízí i platbu ropou. Jsou do toho zapojeny i ty největší společnosti," svěřil se agentuře Reuters jeden z obchodníků s komoditami. "Jsou to ohromné dodávky a platba zlatem nebo ropou je nejrychlejší řešení," dodal.
Ruská pšeniceÍránští obchodníci začali jednat s ruskými prodejci, kteří by byli schopni zajistit dovoz vybraných obilovin. Protože by byl obchod proveden v rublech, Teherán by se vyhnul sankcím, které na něj uvalily západní země. Obchodníci z Íránu jednají také o dovozu kukuřice ze sousedního Iráku. Pšenice, jejíž dodávky si Írán domluvil, je podle zdrojů původem z Německa, Kanady, Austrálie a Brazílie. Jen za poslední dva týdny Írán koupil až 1,1 milionu tun pšenice. Zdroj: ČTK |
Írán dříve sankce obcházel skrze společnosti ve třetích zemích, například v Dubaji. Spojené arabské emiráty se ale také přidaly k mezinárodním sankcím a svým občanům obchodování s Teheránem zatrhly.
Spočítají to Íránci Ahmadínežádovi u voleb?
Podle amerického ministerstva zemědělství potřebuje Írán do června dovézt nejméně 500 tisíc tun pšenice, aby zajistil dostatek potravin pro svých 74 milionů obyvatel.
"Jedním z nejbližších zdrojů dodávek může být Kazachstán. Obě země mají dobré vzájemné kontakty a obě mají silné centrální vlády, což usnadní obchodování mezi státy," domnívá se francouzský odborník na obchod s pšenicí Michel Ferret.
Nyní přísun zboží do íránských obchodů ustává, ceny rychle rostou a hodnota íránského riálu se už týdny propadá. Podle listu The Times krize dopadá na zem jen měsíc před parlamentními volbami, které jsou vnímány jako referendum o ekonomickém programu prezidenta Mahmúda Ahamdínežáda.
Ten na konci roku 2010 zrušil státní příspěvky na elektřinu, palivo a potraviny, které byly zavedeny po islámské revoluci v roce 1979 a na něž stát každý rok dával v přepočtu 100 miliard dolarů. Prezident je nahradil systémem individuálních dávek, jejichž dopad ale oslabuje rostoucí inflace.
Vláda chce rostoucí ceny zkrotit tím, že na trhy posílá inspektory, kteří se snaží obchodníky donutit ke snížení cen. Na internetu se už objevila videa urputných hádek mezi vládními kontrolory a trhovci, kteří se snaží vysvětlit, že na svých cenách mají jen minimální zisk.
