V iráckých volbách vítězí klerik Sadr, sveřepý odpůrce Ameriky i Íránu

Když Američané v roce 2003 vpadli do Iráku, muži Muktady Sadra se jim se zbraní v ruce postavili na odpor. V posledních letech známý šíitský klerik ostře kritizoval rostoucí vliv Íránu nad bagdádskými politiky. Další kapitola v jeho životě se píše právě teď. Jeho aliance podle předběžných výsledků vyhrála irácké parlamentní volby.

Po sobotních parlamentních volbách, prvních po porážce Islámského státu na území Iráku, bylo zatím sečteno 91 procent hlasů ze 16 z 19 iráckých provincií. Po oznámení částečných výsledků už vypukly oslavy v bagdádské čtvrti Sadr, baště příznivců čtyřiačtyřicetiletého klerika. 

Sadr je jediným z šíitských vůdců, kteří jsou proti spojenectví s Íránem. Právě to mu podle agentury Reuters vyneslo přízeň milionů chudých šíitů, kteří cítí, že ze spojenectví současné vlády s Teheránem nic nemají. Kromě toho ale dokázal oslovit i sunnitské voliče, kteří jsou od pádu Saddáma Husajna marginalizovanou menšinou. 

„Irák je bohatý. Naše země Írán nepotřebuje, dokáže se postavit na vlastní nohy a prosperovat. Jediné co potřebujeme, je dobrá vláda,“ řekl reportérům agentury Reuters obchodník a volič Sadrovy aliance Mohammed Sadik. Vystihl tak pocity mnoha Iráčanů, kteří mají dojem, že Teherán se snaží z Iráku udělat svůj loutkový stát.

Proti USA, Íránu i Islámskému státu

Sadr pochází z vážené rodiny šíitských duchovních. Jeho otcem byl  ajatolláh Muhammad Sádik Sadr, kterého nechal v 80. letech zabít Saddám Husajn.

Sadr mladší se po diktátorově pádu stal symbolem odporu proti americké okupaci. Jeho šíitské milice, takzvaná Mahdího armáda, vedly proti americkým jednotkám dvě povstání a Pentagon proto Sadra označil za největší bezpečnostní riziko v Iráku. 

Sadrovi muži rovněž čelili obvinění ze sektářských vražd. Klerik s pověstí iráckého nacionalisty, jenž s opovržením shlížel na opoziční představitele navrátivší se po Husajnově pádu z íránského exilu, jakékoli nařčení z použití násilí proti svým krajanům odmítal. 

Jeho lidé také bojovali proti radikálům ze sunnitské teroristické organizace Islámský stát, která v roce 2014 ovládla třetinu Iráku.

V posledních měsících se Sadr profiloval především jako bojovník proti korupci, kterou podle něj ztělesňují politici podporovaní Íránem. Jeho lidé před dvěma lety vpadli do parlamentu a požadovali reformu systému politických kvót, který je podle mnoha Iráčanů zdrojem rozsáhlé korupce.

Teokratický režim v Teheránů Sadrovu kampaň sledoval se znepokojením. „Nedovolíme, aby v Iráku vládli liberálové a komunisté,“ pohrozil v únoru Alí Akbar Velajátí, hlavní poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Chamaneího.

Aliance s komunisty

Muktada Sadr totiž šel do voleb v překvapivé alianci s komunisty a sekulárními liberály. Předvolební kampaň založil na boji proti korupci, lidem slíbil investice do infrastruktury a zlepšení životní úrovně. Premiérem se stát nemůže, sám totiž nekandidoval. Díky vítězství ve volbách se ale ocitl v pozici, kdy si nejspíš bude moci vybrat, kdo do premiérského křesla usedne.

Irácká skládanka

Voleb v Iráku se zúčastnily desítky stran, očekává se ale, že žádná z nich nezíská většinu křesel v jednokomorovém parlamentu.

Ten má 329 členů, z toho 25 procent míst mají zaručené ženy a devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny - z toho pět mají křesťané.  Nová vláda, nejspíš koaliční, potřebuje mít v parlamentu většinu. Kabinet musí vzniknout do 90 dnů od oznámení oficiálních výsledků.

Politická moc v Iráku je rozdělena mezi sunnity, šíity a Kurdy. Zatímco většinoví šíité vedou vládu, sunnité zastávají úřad předsedy parlamentu a prezident je Kurd. Nový parlament bude schvalovat vládu a ještě letos má volit nového prezidenta.

Za Sadrovou aliancí Sajrún (V pohybu) se podle předběžných výsledků umístila  koalicí dalšího šíitského vůdce Hádího Ámirího. Ten je podle Reuters považován za hlavního představitele íránských zájmů v Iráku. Strana současného premiéra Hajdara Abádího, který byl považován za mírného favorita voleb, byla po zveřejnění částečných výsledků třetí. 

Volby v Iráku provázela velmi nízká účast, podle irácké volební komise přišlo jen něco přes 44 procent voličů. To je nejméně od pádu Saddáma Husajna. Současný viceprezident Ajád Aláví, který stojí v čele koalice sdružující 20 stran, kvůli nízké volební účasti a údajným podvodům vyzval k opakování voleb. „Vyzýváme k uspořádání nového hlasování,“ uvedla Alávího koalice. Jako důvody uvedla mimo jiné „násilí, podvody, dezinformace či kupování hlasů“.

Jak napsala agentura Reuters, i přes neúspěch ve volbách se může podruhé stát premiérem dosavadní předseda vlády Hajdar Abádí. Ten v pondělí vyzval všechna politická uskupení, aby výsledky voleb respektovaly.

Naznačil také, že je připraven spolupracovat se Sadrem na vytvoření vlády. „Jsme připraveni spolupracovat na vytvoření té nejsilnější irácké vlády, která nebude zasažena korupcí,“ uvedl Abádí v živém televizním vystoupení.