Neblahého iráckého prvenství si všímají západní zpravodajské servery, které se odkazují na experty, například ředitele Institutu pro evropské studie Cornellovy univerzity Christophera J. Andersona.
Nejoptimističtější iráčtí politici přitom tipují, že dohady kolem sestavování vlády budou ještě dlouho pokračovat. Proces zabere nejméně další měsíc, píše na svém webu list The Washington Post.
Jenomže zatímco Nizozemí mělo v 70. letech minulého století výhodu silných a funkčních institucí, v Iráku je situace zcela opačná. Země se vzpamatovává z dlouhého konfliktu, ve kterém západní spojenci svrhli diktátora Saddáma Husajna a roky bojovali s radikály.
Ochromený Bagdád
A navzdory tomu, že míra násilí od roku 2008 poklesla, v poslední době se počet útoků opět zvyšuje. Bagdád přitom bez silné a stabilní vlády nemůže činit důležitá rozhodnutí a oslabuje ho to i v boji proti ozbrojencům.
"Irák má velmi slabé instituce a přechodnou vládu, která může dělat jen velmi málo. To vytváří (šanci) pro potenciálně vysoce nestabilní a nejistou situaci," varuje podle amerického listu odborník na Irák Joost Hiltermann z Mezinárodní krizové skupiny.
Teprve druhé parlamentní volby po pádu Husajnova režimu v roce 2003 se konaly letos v březnu. Zúčastnilo se jich 62 procent voličů a obecně se na ně nahlíželo, že dopadly dobře. Následovaly ovšem týdny, v nichž se politici všemožně obviňovali z volebních podvodů, a poté složité vyjednávání (o volebním dni v Iráku více čtěte zde).
Politická krize v IrákuV pátek se irácké šíitské strany dohodly na svém kandidátovi pro předsedu příští vlády. Má jím být dosluhující premiér Núrí Málikí. Neznamená to ale, že krize bude brzy vyřešena. Strany, které by přijaly Málikího coby předsedu příští vlády, totiž nemají v parlamentu většinu, ale jenom 132 z 325 mandátů.
Tento klerik, který žije z vlastního rozhodnutí od roku 2007 v Íránu, Málikího vždy kritizoval za spojenectví s Washingtonem, ale podle agentur dal nyní animozitu stranou za možnost získat větší slovo v příští vládě. Málikího blok Právní stát skončil ve volbách druhý, vítězem byla koalice Národní irácké hnutí (MNI). V ní kandidovala strana bývalého premiéra Ajáda Alávího, který trvá na tom, že je to on, kdo má mít právo sestavit vládu. Nepodařilo se mu ale zatím najít dostatek koaličních partnerů. zdroj: ČTK |
Málikího chce za předsedu vlády jeho blok Právní stát a také blok převážně náboženských stran Národní irácké spojenectví (NIA). Pod ním v březnových volbách kandidovali také stoupenci radikálního duchovního Muktady Sadra.
