Hollande v boji o Elysejský palác poráží Sarkozyho. Le Penová překvapila

Socialista Francois Hollande těsně zvítězil v prvním kole prezidentských voleb ve Francii. Hlasovalo pro něj 28,6 procenta voličů. Druhý je současný prezident Nicolas Sarkozy s 27,1 procenta hlasů. Oznámilo to ministerstvo vnitra po sečtení 99 procent hlasů.

Na třetím místě skončila kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová, kterou volilo 18 procent lidí. Za ní je radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon s 11,1 procenty hlasů a centrista Francois Bayrou s 9,1 procenty. Zbývajících pět kandidátů si připsalo nejvýš dvě procenta hlasů.

Do druhého kola tedy dle očekávání postoupí Hollande se Sarkozym, a kdo bude novým pánem Elysejského paláce, se definitivně rozhodne 6. května. Průzkumy před prvním kolem stavěly do role favorita na celkové vítězství socialistu Hollanda a přisuzovaly mu 53 až 58 procent hlasů. Po poměrně vysokém zisku hlasů Marine Le Penové je ale výsledek mnohem více otevřený.

Český novinář ve Francii:

Francouzi nevolí Hollanda, jen nechtějí Sarkozyho

Krajně pravicová kandidátka z Národní fronty se stala překvapením prvního kola, když získala skoro dvacet procent hlasů a překonala nejlepší výsledek svého otce, jenž v roce 2002 postoupil do druhého kola voleb se ziskem 16,9 procenta. Vysokým počtem hlasů ale hlavně zdramatizovala další klání mezi Hollandem a Sarkozym. Lidé, kteří ji volili, mohou pořádně zamíchat druhým kolem, upozornila Reuters.

"Současný prezident se může těšit z toho, že extrémní levice dostala jen 10 procent hlasů, což je velmi překvapivé. Sarkozymu do karet může hrát také 20 procent, které získala Marine Le Penová. V následujících  týdnech tak bude lovit ve vodách Národní fronty a bude se snažit prosazovat témata přistěhovalectví a národní bezpečnosti," okomentoval volby pro iDNES.cz spolupracovník Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd.

Boj o voliče poražených

A jak by si Sarkozy s Hollandem hlasy poražených kandidátů mohli rozdělit? "Voliči Le Penové by se měli přiklonit k Sarkozymu, 80 procent voličů Mélenchona téměř jistě půjde volit Hollanda. A tak 40 procent voličů Bayroua by mohlo volit Sarkozyho," hlásí z Francie zvláštní zpravodajka MF DNES Leona Šlajchrtová.

Zatímco krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon už podpořil Hollanda, Le Penová zatím neuvedla, zda pro druhé kolo podpoří některého z kandidátů. Svůj postoj podle mluvčího Národní fronty zveřejní až 1. května.

V prvním kole žádný prezident neprohrál

Pokud by Hollande skutečně vyhrál, byl by prvním socialistickým prezidentem Francie od roku 1995, kdy post opustil Francois Mitterrand. Sarkozy by se naopak stal teprve druhou hlavou státu, která by svůj mandát neobhájila. Před ním neuspěl pouze Valéry Giscard d’Estaing v roce 1981.

Televize BBC zároveň upozornila, že je to vůbec poprvé od roku 1958, co stávající francouzský prezident prohrál v prvním kole.

Francouzi přišli volit v relativně hojném počtu, lístek do urny vhodilo přes osmdesát procent voličů. Pro srovnání: při prezidentských volbách v roce 2007 hlasovalo 84 procent lidí. Tehdy ale účast dosáhla historicky nejvyšší úrovně. Letos analytici varovali, že se Francouzi k urnám nepohrnou, protože jsou demoralizováni ekonomickou recesí a nevěří, že politici jsou s to krizi čelit.

Finalisté voleb

Francois Hollande (57) - člen Socialistické strany a schopný řečník se snaží chybějící charizma nahrazovat střídmostí a snahou žít jako normální občan. Prý by nebydlel v Elysejském paláci. Žil se Ségolene Royalovou, která sama kdysi kandidovala na prezidentský post.
Narodil se 12. srpna 1954 v Rouenu a vystudoval Národní školu pro státní úředníky. Do Socialistické strany vstoupil v roce 1979. V minulosti působil jako starosta nebo radní. Zasedal v Evropském parlamentu, v tom francouzském zasedá dosud.

Nicolas Sarkozy (57) - vědom si kritiky, že je až příliš hyperaktivní, slibuje se zklidnit. Na voliče ale asi zabírá jeho tvrdá protiimigrační rétorika a ochranářský postoj, podle kterého by evropské země měly zavést zákon zavazující vlády k tomu, aby nakupovaly zboží vyrobené v Evropě.
Narodil se 28. ledna 1955 v Paříži. Absolvoval práva a vystudoval politologii. Pracoval jako advokát. Byl poslancem, pracoval v Evropském parlamentu, byl ministrem financí i mluvčím vlády.
Před pěti lety sliboval, že zemi vyléčí z ekonomických a sociálních neduhů, chtěl se rozejít s praktikami minulosti, což se moc nepovedlo. Za jeho vlády se dluh Francie zvýšil o 630 miliard eur. Nastartoval sice desítky reforem, ale buď je nedotáhl do konce, nebo se ukázaly jako kontraproduktivní.

Zdroj: ČTK

Vyšší daně, mzdy a dříve důchod

Ne příliš výrazný socialista Francois Hollande hodlá v úřadu zvednout daně velkým korporacím a lidem, kteří ročně vydělají více než milion eur. Hodlá zvýšit minimální mzdu a u některých profesí snížit věkovou hranici pro odchod do důchodu ze 62 let na 60, podotkla televize BBC na svém webu.

"Dnes jsem se stal kandidátem všech sil, které chtějí obrátit list a začít psát na nový," prohlásil po zveřejnění prvních výsledků Hollande. Zároveň zdůraznil, že v případě vítězství ve druhém kole voleb chce změnit přístup Evropské unie k řešení současných hospodářských problémů. "Mou povinností... je vrátit Evropu na cestu růstu a zaměstnanosti," řekl.

Centrista Sarkozy je mezi mnohými Francouzi silně nepopulární, hovoří se někdy až o "sarkofobii". Současný šéf Elysejského paláce ale tvrdí, že v dobách krize jedině on může udržet silnou Francii a slibuje vyrovnaný rozpočet od roku 2016, vyšší daně pro velké firmy či snížení odvodů na zaměstnance.

Sarkozy se v povolebním projevu soustředil na otázku vlastenectví a vyzval své příznivce k účasti ve druhém kole hlasování. "Vyzývám všechny Francouze, kteří staví lásku k vlasti nad stranickost a nad osobní zájmy, aby se ke mně připojili," prohlásil.

Volební místnosti se ve Francii na většině míst uzavřely v 18:00 SELČ, ve velkých městech ale hlasování trvalo o dvě hodiny déle. Předběžné výsledky ani jejich odhady se ve Francii do ukončení voleb nesměly zveřejňovat. Belgická i švýcarská média nicméně předem upozornila, že je budou oznamovat na svých webech, a první odhady zveřejnila už kolem šesté hodiny odpoledne.

Pařížská prokuratura pak v noci oznámila, že zveřejnění odhadů výsledků před uzavřením volebních místností prošetří. Upřesnila, že se její vyšetřování týká francouzské tiskové agentury AFP, dvou belgických médií, jednoho švýcarského média a novozélandské internetové stránky.