Coby dvanáctiletý si pro zábavu sestrojil telefon. Na technice pak John Logie Baird propadl fantazii svého skorojmenovce Birda o přenosu obrazu na dálku. Skvěle vystudoval, získal slušné místo, ale odešel na volnou nohu, aby měl čas na vynalézání. Neúspěšným podnikáním v krémech na boty a marmeládě přišel na buben a podlomil si zdraví. S podporou rodičů se usídlil v jihoanglickém Hastingsu - místě, kde si roku 1066 Vilém Dobyvatel podmanil Anglii. Tam, chudý, osamělý, nemocný Baird dál dobýval svůj sen z utopie. "Primitivní aparát stál na mycím stolku, který sloužil současně jako laboratorní. Na něm stála bedna od čaje. Prohýbala se pod motorem, který poháněl Nipkowův kotouč (zařízení k mechanickému rozkladu obrazu na světelné body - pozn. red.), zatímco lampa stála na prázdné plechovce od sušenek. Dalšími důležitými součástmi byly látací jehly a zmuchlaný a znovu pečlivě narovnaný staniol. Čočky pro optickou část si opatřil za pár půlšilinků v obchodě s bicykly..." vzpomínal později Bairdův známý. 2. října 1925 se právě zde tomuto sedmatřicetiletému fanatikovi podařilo poprvé přenést na stínítko věrný obraz svého snad jediného přítele - staré loutky jménem Billy. Přešťastný vynálezce vybíhá ze své mansardičky, chápe se prvního člověka, který mu přijde pod ruku, a nacpe ho před "kameru". Poslíček jménem Taynton, shodou okolností rovněž Bill, se tak stává historicky první živoucí televizní hvězdou. Tímto úspěchem láme Baird dosud neprostupnou bariéru nezájmu a stává se slavným. Na řadu přichází další etapa snu - dostat televizi do každé domácnosti. V její již elektronické podobě se to podařilo - dnes až moc.
Teoretik polovodičů
30. září 1905 se v anglickém Leedsu narodil Nevill Francis Mott (zemřel 1996). Fyzikem se stal po rodičích, vynikl zejména ve výzkumu amorfních polovodičů, za což dostal roku 1977 Nobelovu cenu. K Česku měl vztahy - jak se dnes říká - "nadstandardní"; těsně před 2. světovou válkou se jeho rodina ujala dvou mladých českých Židovek uprchlých před nacisty, po válce pak spolupracoval s českými fyziky (o jejich pražském pracovišti Akademie věd, které navštívil osobně, se dokonce uznale zmínil v nobelovské přednášce).
Cykly bohyně lásky
Za pouhý rok obcování s dalekohledem už Galileo objevil lunární hory, krátery a "moře", makrostrukturu Mléčné dráhy, měsíce Jupitera, Saturnovy prstence. V říjnu 1610 pak nalézá velevýznamný úkaz - fáze Venuše. Po svém zvyku to veřejnosti napřed sděluje šifrou: "Matka lásek napodobuje Cynthii" (Cynthia je jedno ze jmen bohyně Měsíce, jehož fáze jsou viditelné i pouhým okem). Mimo jiné tím definitivně potvrzuje Koperníkův heliocentrismus; Venuše může fázovat jen tehdy, pokud obíhá kolem Slunce.
Telegraf i pro (bohatou) veřejnost
Po zhruba sedmiměsíčním zkušebním období na vybraných linkách je od 1. října 1850 státní telegraf v celém rakouském mocnářství zpřístupněn veřejnosti. Telegramy musí být podávány pouze německy, cena za povolené maximum sto slov například z Prahy do Brna činí 15 zlatých, přičemž zlatka denně je už výdělek navýsost slušný.
Čech, který přišel o Nobelovu cenu
4. října 1925 se v Praze narodil jeden za zakladatelů moderní světové imunologie Milan Hašek (zemřel 1984). Již na počátku své vědecké dráhy objevil nezávisle na zahraničních badatelích jev imunologické tolerance (potlačení imunity organismu). Publikoval ho však česky a v časopise ve světě neznámém, navíc v době lysenkismu (psal se stalinský rok 1953). Asi proto byli za tento objev odměněni jiní (Nobelova cena 1960 pro P. B. Medawara a F. M. Burneta).
Vesmírný lovec
5. října 1880 v anglickém Maidenheadu umírá William Lassell (narozen 1799). Tento původním povoláním sládek propadl v jedenadvaceti astronomii, a jelikož na dalekohledy neměl, vyráběl si je vlastní rukou. Během let 1846-51 objevil plnou polovinu (to jest 4 z 8) měsíců planet, nalezených v celém 19. století. Poté dopravil na Maltu jedenáctimetrový teleskop a v ovzduší nesrovnatelně průzračnějším než doma v Liverpoolu potvrdil nedávný objev kolegy-amatéra Williama Parsonse, že některé mlhoviny mají při pohledu "zblízka" spirální charakter. Objevil rovněž 600 mlhovin a roku 1867 publikoval jejich katalog.
Teoretik polovodičů
30. září 1905 se v anglickém Leedsu narodil Nevill Francis Mott (zemřel 1996). Fyzikem se stal po rodičích, vynikl zejména ve výzkumu amorfních polovodičů, za což dostal roku 1977 Nobelovu cenu. K Česku měl vztahy - jak se dnes říká - "nadstandardní"; těsně před 2. světovou válkou se jeho rodina ujala dvou mladých českých Židovek uprchlých před nacisty, po válce pak spolupracoval s českými fyziky (o jejich pražském pracovišti Akademie věd, které navštívil osobně, se dokonce uznale zmínil v nobelovské přednášce).
Cykly bohyně lásky
Za pouhý rok obcování s dalekohledem už Galileo objevil lunární hory, krátery a "moře", makrostrukturu Mléčné dráhy, měsíce Jupitera, Saturnovy prstence. V říjnu 1610 pak nalézá velevýznamný úkaz - fáze Venuše. Po svém zvyku to veřejnosti napřed sděluje šifrou: "Matka lásek napodobuje Cynthii" (Cynthia je jedno ze jmen bohyně Měsíce, jehož fáze jsou viditelné i pouhým okem). Mimo jiné tím definitivně potvrzuje Koperníkův heliocentrismus; Venuše může fázovat jen tehdy, pokud obíhá kolem Slunce.
Telegraf i pro (bohatou) veřejnost
Po zhruba sedmiměsíčním zkušebním období na vybraných linkách je od 1. října 1850 státní telegraf v celém rakouském mocnářství zpřístupněn veřejnosti. Telegramy musí být podávány pouze německy, cena za povolené maximum sto slov například z Prahy do Brna činí 15 zlatých, přičemž zlatka denně je už výdělek navýsost slušný.
Čech, který přišel o Nobelovu cenu
4. října 1925 se v Praze narodil jeden za zakladatelů moderní světové imunologie Milan Hašek (zemřel 1984). Již na počátku své vědecké dráhy objevil nezávisle na zahraničních badatelích jev imunologické tolerance (potlačení imunity organismu). Publikoval ho však česky a v časopise ve světě neznámém, navíc v době lysenkismu (psal se stalinský rok 1953). Asi proto byli za tento objev odměněni jiní (Nobelova cena 1960 pro P. B. Medawara a F. M. Burneta).
Vesmírný lovec
5. října 1880 v anglickém Maidenheadu umírá William Lassell (narozen 1799). Tento původním povoláním sládek propadl v jedenadvaceti astronomii, a jelikož na dalekohledy neměl, vyráběl si je vlastní rukou. Během let 1846-51 objevil plnou polovinu (to jest 4 z 8) měsíců planet, nalezených v celém 19. století. Poté dopravil na Maltu jedenáctimetrový teleskop a v ovzduší nesrovnatelně průzračnějším než doma v Liverpoolu potvrdil nedávný objev kolegy-amatéra Williama Parsonse, že některé mlhoviny mají při pohledu "zblízka" spirální charakter. Objevil rovněž 600 mlhovin a roku 1867 publikoval jejich katalog.
