„Většina lidí nechce odejít z domu, nechce opustit místo, kde vyrostli jejich prarodiče, místo, kde se modlí, kde hovoří svým jazykem,“ prohlásila Harrisová při nedávné návštěvě Guatemaly.
Podle ní ti, co emigrují, utíkají proto, že „prostě nemohou doma uspokojit své základní potřeby“. Proto je podle Harrisové nutné dát těmto lidem naději, že pomoc je na cestě.
Harrisová sdílí postoj prezidenta Bidena, který se ještě jako viceprezident v éře prezidenta Baracka Obamy stavěl za poskytování milionů dolarů Latinské Americe, aby se životní podmínky obyvatel v regionu staly snesitelnějšími a oni neměli důvod migrovat do USA. V tomto přístupu hodlá pokračovat i nyní, jižním sousedům dá čtyři miliardy dolarů.
„Když jsem byl viceprezident, zaměřoval jsem se na poskytování pomoci, která byla potřeba k adresování hlavních příčin migrace,“ prohlásil nedávno Biden před Kongresem. „Pomohlo to udržet lidi v jejich vlastních zemích, namísto toho, aby byli nuceni odejít. Náš plán fungoval,“ pochválil se.
List New York Times však poukazuje, že realita je dost jiná. Guatemala obdržela v posledních deseti letech více než 1,6 miliardy dolarů, přesto se stále zvyšuje míra chudoby a země je jedním z hlavních „vysílatelů“ migrantů do USA.
Po nástupu Bidena do funkce počty migrantů z Latinské Ameriky do USA stouply. Média je přičítají prezidentově vstřícnější politice vůči novým příchozím v porovnání s jeho předchůdcem v úřadu Donaldem Trumpem.
I z úst představitelů nové administrativy ale zaznívají tvrdá varování vůči nelegálním migrantům.
„Nechoďte. USA budou pokračovat v prosazování našich zákonů a zabezpečení našich hranic. Pokud přijdete na naši hranici, budete vráceni zpět,“ hrozila v Guatemale Harrisová.
Proč americká pomoc nefunguje
Je to zahraniční pomoc, která paradoxně může výrazným způsobem přispět k posílení migračních vln. Cesta do USA stojí peníze a v rozvinutějších zemích mají lidé více zdrojů k tomu, aby mohli odejít.
„Celkový tlak emigrovat z Centrální Ameriky je znamení rozvojového úspěchu v regionu,“ řekl serveru Vox Michael Clemens, výzkumník specializující se na migraci a humanitární politiku z Centra pro globální rozvoj.
Zároveň ale ekonomický pokrok nelepší životní podmínky obyvatel do takové míry, aby neměli důvod vůbec odcházet. Neefektivní rozvojové programy situaci nelepší. V Guatemale šlo například 20 milionů dolarů na stavbu budov bramborových farmářů, většina z nich se však nikdy nevyužívala a místní je rozebrali kvůli železu.
„Toto nepřineslo lidem žádnou hodnotu,“ říká místní vládní úředník Arturo Cabrera. „Negeneruje to příjem,“ dodává. A právě příjem je to, co lidé nakonec potřebují úplně nejvíc.
Bidenova ostuda. Snímky ukázaly podmínky, v jakých USA drží dětské migranty |
Některé projekty, které zní dobře na papíře, v chudé realitě Latinské Ameriky nefungují tak, jak jsou zamýšleny. Humanitární organizace Nexos Locales za 31 milionů dolarů vytvořila mobilní aplikaci, která ukazovala obyvatelům, jak místní vláda utrácí peníze. Mnozí obyvatelé však vůbec nemají k dispozici chytré telefony, ani si nemůžou pořídit data pro používání aplikace.
„Nikdy mi nepomohly,“ říká o programech kávový farmář Pedro Aguilar, který se zúčastnil školení, jak se stát „součástí moderní agrikultury“ pomocí aplikace srovnávající ceny kávy.
Aguilar, který nechápal, jak to má pomoci zabránit migraci, se na setkání začal ptát ostatních, zda nemají číslo na Američany, aby jim mohl zavolat a „říci jim, co opravdu potřebujeme“.
Většina peněz určených na rozvojovou pomoc Latinské Americe jde americkým společnostem, které značnou část věnují čistě na své administrativní náklady ještě předtím, že vůbec dodají určenou službu. V letech 2016 až 2018 americké společnosti obdržely až 80 procent financí.
Odborníci odhadují, že společnosti si mohou vzít až 50 procent z peněz určených na pomoc a věnovat je mimo jiné na platy nejvyšších manažerů.
„Ti samí realizátoři vyhrávají kontrakty znovu a znovu. I když v minulosti byly ty programy špatně provedené a nic nezměnily,“ uvedl Carlos Ponce, profesor neziskového managementu na Kolumbijské univerzitě.
Biden pustí do USA více uprchlíků, po kritice čtyřikrát zvýšil Trumpův limit |
Úřad pro mezinárodní rozvoj USA, který dohlíží na rozdělení peněz, nezveřejňuje z právních důvodů, kolik financí spolykají administrativní náklady. Trvá na tom, že programy mají dopad a jsou efektivní.
„(Harrisová) má zájem na tom, aby bylo jisté, že získáme maximální užitek z každého jednoho dolaru, který utratíme,“ uvedla Nancy McEldowneyová, poradkyně viceprezidentky.
Podle bývalého prezidenta Kostariky Luise Guillerma Solise „samotné peníze nevyřeší“ latinskoamerické problémy čistě z důvodu, že USA se spoléhají na spolupráci místních elit, které těží ze statusu quo a nemají tedy důvod měnit zažitou situaci.
K podobnému závěru ve své názorové rubrice dochází server USA Today. Píše že Spojené státy „financovaly několik užitečných humanitárních projektů“. Hlavní úspěch v rozvojové pomoci však podle listu spočívá v „pronajmutí loajality autokratů v širších geopolitických bojích a sporech.“
