Tak, jak se Spojené státy stávají demografickými změnami vlastní populace stále více a více součástí nové celoamerické (a mnohem více španělské) civilizace, začínají nejenom mluvit anglicko-španělsky, ale postupně i vnímat latinskoamerickou politiku jako svoji budoucí domácí záležitost. Dnes již 13 procent Američanů nemluví doma anglicky, ale španělsky, a USA jsou tak hned po Mexiku druhou největší zemí světa, co se týče velikosti španělsky hovořící populace. Přes tři miliony španělsky hovořících Američanů navíc v posledních průzkumech uvedlo, že anglicky nemluví vůbec.
Jihoameričané se ovšem zcela programově snaží z americko-čínského souboje vytěžit, a to na obou stranách.