„Vybudovala jsem si tu život jako doma, jen počasí a jídlo jsou lepší,“ říká dvaatřicetiletá grafička Daria, jež se loni přestěhovala z Petrohradu do Tbilisi. Patří ke statisícům Rusů, kteří po vypuknutí invaze na Ukrajině uprchli do Gruzie kvůli sílícím represím ve své vlasti či strachu z povolání na frontu. Rusové pro vstup do země nepotřebují vízum.
Nově příchozí podle listu The Guardian výrazně změnili strukturu gruzínské metropole. Napříč Tbilisi vyrostla ruská knihkupectví i kavárny. A některým místním se vrací neblahé vzpomínky. Gruzie získala v roce 1991 nezávislost na SSSR, v roce 2008 ji Rusko napadlo a dosud okupuje dvacet procent jejího území – Jižní Osetii a Abcházii.
„Většina příchozích Rusů neví o historickém kontextu, neví, jak jsou zde vnímáni,“ říká Irakli Čvadagiani z gruzínského institutu Sovlab, jenž se zabývá sovětskou minulostí. Podle Čvagadianiho mají mnozí Rusové o Gruzínech stereotypní představu, která vychází ze sovětských obrazů tohoto národa jako „země tanců, exotických přípitků a líných lidí“.
Gruzie se bojí prchajících Rusů. My k sobě nikoho nepustíme, vzkazuje Pobaltí |
Zatímco Rusové, kteří do země přišli loni na jaře, byli často opozičně naladění a vystupovali proti válce, po částečné mobilizaci tam podle The Guardianu proudí méně politicky uvědomělí lidé.
„Víme, že ne každý Rus, který je tu, je proti Putinovi. A i ti, kteří jsou proti Putinovi, mají tendenci mít na Gruzii koloniální pohled,“ míní profesor historie Laša Bakradze z univerzity v Tbilisi.
„Někteří Rusové přišli a rovnou si objednávali v ruštině. Když jsme jim řekli, ať to nedělají, nechápali to. ,Platíme vám, tak kde je problém?’ říkali. Opravdu si neuvědomovali, kam přišli,“ popsal Data Lapauri, spolumajitel tbiliského baru Dadaena. Podnik po Rusech od loňského jara požaduje, aby před vstupem odsoudili agresi na Ukrajině. Jinak je obsluha nevpustí dovnitř.
Zatímco někteří Gruzínci na příchodu Rusů vydělali, jiní na něj doplatili. Příliv vedl v metropoli k prudkému nárůstu nájemného. Pronajímatelé činži běžně zdvojnásobili z měsíce na měsíc, což vedlo ke všeobecnému rozhořčení.
Podle březnového průzkumu Mezinárodního republikánského institutu si jen čtyři procenta procent Gruzínců myslí, že Rusové jsou v zemi vítáni. Na 25 procent respondentů uvedlo, že ruskou přítomnost tolerují kvůli ekonomickým výhodám, které přinášejí, a 29 procent by bylo raději, kdyby ze země odešli.
Mír na Ukrajině by měl pamatovat i na stažení Rusů od nás, míní Gruzie |
Velká většina Gruzínců by si přála, aby Rusové potřebovali ke vstupu do jejich země vízum a nesměli v zemi vlastnit nemovitosti.
Na 76 procent respondentů v šetření odpovědělo kladně na otázku, jestli si myslí, že ruská agrese proti Gruzii stále pokračuje. Že je u konce a už se nerozhoří, se domnívá jen pět procent lidí. Jako nejdůležitějšího zahraničního politického i ekonomického partnera Gruzínci vnímají Evropskou unii, jako největší politickou a ekonomickou hrozbu pak vidí právě Rusko.
Spolky se snaží krajany vzdělávat
V březnu desetitisíce Gruzínců zamířily do ulic, aby protestovaly proti zákonu o zahraničních agentech. Lidé se obávali autoritářského směřování země po vzoru Ruska, kde podobná legislativa platí. Poslanci zákon nakonec stáhli.
Společně s Gruzínci šli demonstrovat i ruští imigranti. „Zúčastnil jsem se, protože mi osud země není lhostejný,“ řekl listu The Moscow Times dvaapadesátiletý fotograf Viktor Ljaguškin, jenž Rusko opustil loni v březnu. Někteří Rusové, jako třicetiletý Vladimir Kirsanov, jenž z vlasti uprchl po vyhlášení odvodů, se ale do gruzínských záležitostí nechtějí vměšovat. „Nemám zájem se do toho míchat,“ popsal.
„Odmítáme ruské otroctví.“ V Gruzii opět demonstrovali za evropskou budoucnost |
Takové smýšlení se snaží změnit řada spolků a firem založených ruskými přistěhovalci, kteří krajanům různě pomáhají a nabízejí všemožné vzdělávací kurzy, například právě o historických vztazích mezi Ruskem a Gruzií. Doufají, že se jim časem podaří obraz Rusů v očích místních zlepšit.
„Nabízíme jazykové lekce pro ruské občany, kteří v Gruzii plánují zůstat. Je o ně velký zájem. Jsme tu kvůli válce, kterou Rusko rozpoutalo, nechceme žít v zemi, jež napadá ostatní a provádí fašistické činy,“ popsal severu Euronews Maxim Ivancov, zakladatel společnosti Emigrace pro akci.
„Samozřejmě, že Gruzínci mají proti nám určité předsudky, a je to zcela pochopitelné,“ konstatovala Katerina Kiltauová ze Sibiře, která v Tbilisi vede charitu pomáhající ukrajinským utečencům.
22. září 2022 |
