Pobřeží Ameriky pohlcují slané močály. Atlantik stoupá a lesy umírají

Na východním pobřeží Spojených států přibývají oblasti plné mrtvých stromů. Vědci je nazývají lesy duchů a považují je za jeden z nejviditelnějších dopadů globálního oteplování. Ledovce tají, hladina oceánů stoupá a slaná voda postupující do vnitrozemí zabíjí stromy a mění místní ekosystémy, píše agentura AP.

Zasolování pobřeží v důsledku stoupající hladiny světových oceánů se odehrává na celém světě, dobře patrné je však především na východním pobřeží USA. Od Kanady na severu po Floridu a Texas na jihu přibývají statisíce akrů mrtvých stromů.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

„Lesy duchů na východním pobřeží USA jsou nejviditelnějším ukazatelem klimatické změny,“ řekl agentuře AP profesor Matthew Kirwan, který studuje vymírání lesů na pobřeží Virginie a Marylandu. „Před padesáti lety tu byla suchá, použitelná půda; dnes tu jsou bažiny plné pahýlů a mrtvých stromů“.

Ekosystémy na pobřeží se mění. Kde se kdysi zelenaly túje, borovice a jalovce, najdete dnes slané močály. Změna ekosystémů má dopad i na zvířata, na stromech jsou například závislí ptáci migrující podél pobřeží. Mikrobi v půdě kvůli hnijícím stromům produkují více dusíku, což napomáhá šíření řas, které vyčerpávají kyslík a hubí tak ostatní organismy.

Hladina za sto let stoupla o 40 centimetrů

Vědci však tyto proměny odmítají jednoznačně označit za špatnou věc. Zatímco část botanických a živočišných druhů mizí, pro některé ryby a měkkýše mohou močály představovat ideální prostředí. Na jihu státu New Jersey se tak dnes hojně vyskytuje smuha kalifornská, ryba z řádu ostnoploutvých, které zde ještě před patnácti byla poměrně vzácná.

Potápějící se ostrov

Ostrov Tangier pomalu mizí pod vodou, místní prosí o pomoc Trumpa

„Probíhá tu spousta dramatických změn, které se odehrávají rychleji než kdykoliv v historii lidstva,“ hodnotí vývoj ekosystémů na pobřeží ekolog Greg Noe. Američtí vědci se nyní snaží určit, jak rychle tyto změny probíhají. Někteří mají za to, že vývoj se zrychlil už počátkem průmyslové revoluce, jiní tvrdí, že se tak stalo teprve nedávno.

Kirwan odhaduje, že v Chesapeakské zátoce se za posledních sto let více než 100 000 akrů lesa proměnilo na bažiny. Fotografie dokazují, že stromy dnes ubývají čtyřikrát rychleji než ve 30. letech minulého století. Mořská hladina na východním pobřeží stoupla o téměř 40 centimetrů, což je více než za předchozích dva tisíce let.

Dopady klimatické změny jsou asi nejlépe patrné u ústí řeky Savannah na pomezí Georgie a Jižní Karolíny. „Když tam náš tým dorazil poprvé, vypadalo to, že stromy jsou trochu pod tlakem, ale všechny byly živé. O pět let později byly všechny mrtvé. Stalo se to přímo před našima očima, daleko rychleji, než jsme čekali,“ vzpomíná Noe.