Americký prezident Joe Biden během telefonátu s francouzským prezidentem...

Americký prezident Joe Biden během telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem (22. září 2021) | foto: Reuters

Seber se, Macrone. Američané a Britové chlácholí rozzuřené Francouze

  • 131
Půl hodiny trval telefonický hovor, během nějž se Joe Biden a Emmanuel Macron snažili zahladit šrámy napáchané novým bezpečnostním paktem Aukus. Naopak sůl do francouzských ran přisypal Boris Johnson. Britský premiér svému „francouzskému příteli“ vzkázal, aby se po ztrátě miliardové zakázky na ponorky sebral.

Šéf Bílého domu a francouzský prezident se během středečního telefonátu podle společného vyjádření shodli, že vzniklé situaci „by prospěly otevřené konzultace mezi spojenci o záležitostech strategických zájmů Francie a našich evropských partnerů“.

Podle BBC to v podstatě znamená, že Biden se Macronovi omluvil za způsob, jakým byla dohoda mezi USA, Velkou Británií a Austrálií vyjednána a oznámena. Za samotný vznik trojkoalice, která je vnímána jako nástroj k dalšímu odstrašení Číny, se ovšem omlouvat nehodlal.

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že telefonát se nesl v přátelském duchu a Biden vyjádřil naději, že představoval první krok na cestě k normálu. Oba státníci by se měli příští měsíc setkat během Bidenovy cesty do Evropy. 

Do Washingtonu by se také měl brzy vrátit francouzský velvyslanec, který byl v pátek povolán na konzultace do Paříže. A Biden ve společném prohlášení slíbil, že Spojené státy navýší pomoc francouzské armádě bojující proti islamistům v Sahelu.  

Trilaterální dohodu označovanou zkratkou Aukus oznámili Joe Biden, Boris Johnson a australský premiér Scott Morrison minulou středu. Australané díky ní získají osm ponorek s jaderným pohonem (nikoliv jadernými zbraněmi), což značně zvýší jejich vojenské kapacity.

16. září 2021

Do poslední chvíle utajovaná dohoda posouvá snahy Washingtonu zadržet rostoucí asertivitu Číny na novou úroveň. Zároveň ale pořádně namíchla Francii, která tím přišla o lukrativní zakázku na dodávku ponorek s dieselovým pohonem, za něž měla Austrálie zaplatit 90 miliard australských dolarů.

Austrálie získá díky paktu s USA a Brity jaderné ponorky. Čína a Francie zuří

Nejde jen o ponorky, Francie se totiž v Pacifiku a Indickém oceánu považuje za významného hráče. V regionu má svá zámořská území, jako je Nová Kaledonie, Réunion nebo Francouzská Polynésie, udržuje si zde trvalou vojenskou přítomnost a v posledních letech se snažila s Austrálií posílit své bezpečnostní vazby.

I proto šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian minulý týden hovořil o „dýce vražené do zad“ a velvyslance ve Washingtonu a Canbeře povolal na konzultace. Bylo to vůbec poprvé v historii, kdy Francie vůči Spojeným státům učinila takové diplomatické gesto. Spekulovalo se o nejvážnější krizi ve vzájemných vztazích od války v Iráku.

„Donnez-moi un break“

V Londýně francouzská diplomacie svoji velvyslankyni ponechala. Británie totiž podle rozzuřeného Le Driana představuje v novém paktu jen „páté kolo u vozu“, další představitelé ponížené země označili Británii za „vazalský stát“ Washingtonu.

Ponorkový pakt proti Číně. Nový trojspolek míří na její Achillovu patu

Britský premiér Boris Johnson ve středu vyjádřil ochotu pocuchané vztahy s Francouzi uhladit. „Myslím, že síla francouzské reakce nás všechny trochu zaskočila, chtěli bychom jim zase nabídnout ruku. Francouze milujeme,“ prohlásil během návštěvy USA.

Zároveň si směrem k Francouzům neodpustil drobný rýpanec. Mixem francouzštiny a angličtiny prohlásil, že „jeho nejdražší přítel“ Macron by se měl vzchopit (prenez un grip) a dát mu pokoj (donnez-moi un break). 

„Aukus má svoji vlastní logiku. Trojice velmi podobně smýšlejících států stojí bok po boku a vytváří nové partnerství pro sdílení technologií,“ okomentoval pakt, který podle mnoha odborníků posiluje význam pobrexitové Británie na světové scéně.

16. září 2021


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video