Nějaké drby jdou mimo mne, spíš mne zaujalo, že jeden ze dvou skutečných lídrů EU má ministra zahraničních věcí a pro evropské záležitosti v jedné osobě. To my, země, která má 7x méně obyvatel, máme na tohle dva ministry.

Francouzské kakaové kroužky na vzestupu.

Tohle jsou samozřejmě takové líbivé titulky pro jednoduché jedince, ve skutečnosti je naprosto jedno, kdo je čí milenec nebo milenka. Podstatné je, jak bude pracovat.

No a co?

Drahá spoluobčanko. Řekla by jste no a co kdyby například v budoucí vládě byl premiér pan Babiš a ministr zahraničí paní Monika Babišová?

Evropa je v rozkladu.

Uvidíme, jestli mají i jinou kvalifikaci...

Uprimne receno, je mi jedno jakou maji politici sexualni orientaci. Pokud chodi v satech primerenych jejich skutecnemu pohlavi, zalezi jen na tom, jestli jsou kompetentni.

Tak tohle už není ve Francii žádná pr..l.

Upřímně řečeno, na tomto případu je pikantní pouze to, že do hry vstupuje menšinová sexuální orientace.

Ale když se oprostíme od prvního dojmu, který to v každém z nás asi zanechá, tak na tom, že se ministerská koryta rozdávají podle osobních kontaktů a nikoli podle skutečných politických schopností, zas až tolik mimořádného není.

V tomto případě je to bývalý premiérův milenec, v jiném případě by to mohl být manžel sestřenice, kamarád z šachového klubu nebo někdo, kdo něco ví na premiérova bráchu a koho je nutné podplatit tím, že dostane funkci.

"Bývalý premíérův milenec" zní pikantněji než "manžel premiérovy sestřenice", ale princip celé věci, tedy to, že osobní hledisko převažuje nad ostatními hledisky, je naprosto identický.

Toto není jen vysoká politika. To je komplet státní správa. Tam se na jakýkoliv post, byť i ten nejníže placený, dostane vždy jen někoho známý. Výběrová řízení jsou jen zbytečný kompars, aby bylo zákonu učiněno za dost.

A teď by to chtělo do vlády ještě nějakého islamistu :-)