Zákonodárci návrh zákona na společné schůzi schváli drtivou většinou 780 ku 72 hlasům. Výsledek přivítali dlouhým potleskem ve stoje. Francie tak prosadila právo na interrupci do ústavy v době, kdy je zpochybňováno či odepíráno v USA i některých evropských zemích.
Macron loni při příležitosti Mezinárodního dne žen prohlásil, že podporuje začlenění práva na potrat do ústavy. Učinil tak zhruba rok poté, co Nejvyšší soud USA zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.
Potrat je základní lidská svoboda, zastal se texaských žen Biden |
Podle průzkumů veřejného mínění podporuje legálnost potratů přibližně 80 procent Francouzů. Aktivisté za práva na potrat shromáždění v centru Paříže dnes jásali a tleskali, zatímco se v pozadí třpytila Eiffelova věž a na obří obrazovce se objevil nápis „MyBodyMyChoice“ (Moje tělo, moje volba), když byl výsledek hlasování oznámen.
„Vysíláme vzkaz všem ženám: vaše tělo patří vám a nikdo za vás nemůže rozhodovat,“ řekl před hlasováním premiér Gabriel Attal. „Oslavme společně začátek nové svobody zaručené ústavou,“ napsal Macron na sociální síti X.
Francouzský ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti v lednu uvedl, že historie je plná jiných příkladů, kdy byla „základní práva“ považována za bezpečná, ale pak byla odňata, „jak nám nedávno připomnělo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA“. „Nyní máme nezvratný důkaz, že žádná demokracie, ani ta největší z nich, není imunní,“ konstatoval.
„Právo na odnětí života nemůže existovat“
Ženy mají ve Francii legální právo na potrat od 1974. Ale rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 2022 přimělo aktivisty k vyvinutí tlaku na Francii, aby se stala první zemí, která toto právo výslovně chrání ve své ústavě.
Zakotvení práva na potrat do ústavy se však neobešlo bez kritiky. Předsedkyně Asociace katolických rodin Pascale Morinierová označila tento krok za porážku bojovníků proti potratům.
Karta se obrátila. Američanky míří za potraty do dřív pruderního Mexika |
Proti novele se v předchozích dnech vyslovila i katolická církev. Papežská akademie pro život, vatikánský orgán, který se zaměřuje na otázky spojené s bioetikou, ve svém prohlášení uvedla, že „v éře všeobecných lidských práv nemůže existovat žádné ‚právo‘ na odnětí lidského života“.
„Ochrana života by měla být prvním cílem lidstva. Pro katolickou církev to není ideologie, je to realita, lidská realita, která se týká všech křesťanů,“ uvedla.
