Niinistö rozhodnutí o podání přihlášky formálně oznámil ve finštině, švédštině a angličtině s tím, že Finsko vstupuje do nové éry. „Je to historický den,“ řekl.
Na tiskové konferenci vystoupili také ministr obrany Antti Kaikkonen a ministr zahraničí Pekka Haavisto.
Žádost, která má být podána během příštích dvou nebo tří dnů, znamená dramatický posun ve finské bezpečnostní politice od její tradiční vojenské neangažovanosti.
Parlament se sejde k projednání této záležitosti v pondělí, píší finská média. Po otevřené rozpravě a schválení zákonodárným sborem mají prezident a vláda uvést proces podávání žádostí do pohybu, možná již v úterý.
Několik nedávných průzkumů veřejného mínění ukázalo, že nejméně 60 procent Finů nyní členství v NATO podporuje; to je obrovský skok oproti předchozím zhruba 30 procentům, kterých dosahovala podpora veřejnosti pro vstup do NATO v minulých letech.
Finští vojáci se také účastní výcviku vojsk NATO. Cvičení zahrnuje rozvoj mechanizovaných jednotek rychlé reakce a seznámení finských sil se systémy NATO. Akce má za cíl urychlit výcvik finských branců, kteří začínají vojenskou službu, která je v zemi povinná.
V předvečer žádosti o členství si Finsko pozvalo vojska NATO na cvičení |
Finsko dokáže postavit stálou armádu o síle 280 tisíc vojáků a má celkem 900 tisíc záložníků, což v přepočtu na jednoho obyvatele představuje jednu z největších ozbrojených sil v Evropě.
NATO, které má nyní třicet členů, by se mohlo v nejbližší době rozrůst také o Švédsko. Obě dosud neutrální severské země se začaly silně přiklánět k urychlenému členství v alianci po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu.
Do NATO míří i Švédsko. Vstup země do Aliance v neděli podpořila vládnoucí Švédská sociálně demokratická strana. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.
„Vstup Finska a Švédska by byl výraznou posilou Severoatlantické aliance a Německo proto učiní vše, aby obě země v jejich cestě do aliance podpořilo,“ uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
Turecko bojuje proti Kurdům a vývozu
Výhrady má ale Turecko, podle kterého obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK). Ankara považuje PKK za teroristickou organizaci.
„Švédsko a Finsko musí přestat podporovat teroristy a zrušit zákazy vývozu do Turecka,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.
Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoana ale věří, že se spor podaří vyřešit. Stejný názor v neděli vyslovil i slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. „Hledáme shodu a řešení najdeme, jsem o tom přesvědčen,“ řekl Korčok.
„Turecko je důležitý člen NATO. Já jsem ale přesvědčen, že pokud se tyto dvě severské země (Finsko a Švédsko) rozhodnou usilovat o členství v NATO, což může být v řádu dní, tak je bude možné přivítat,“ řekl Geoana.
Finský prezident oznámil, že je rozhodnutý s tureckým prezidentem Erdoganem o situaci diskutovat.
Do Aliance je tlačí Rusko
„Švédsko s Finskem dosud o členství v NATO neusilovaly, do aliance je ale nyní tlačí Rusko,“ uvedla Baerbocková. Zdůraznila, že NATO je a vždy bylo obranným uskupením.
Finsko se Švédskem nejsou podle Baerbockové pouze partnerské a přátelské země. „Jejich možný vstup do aliance by nás výrazně posílil. Německo je proto připraveno učinit vše, aby přijímací proces urychlilo,“ řekla Baerbocková.
Turecku se nelíbí Švédsko a Finsko v NATO. Hostí teroristy, řekl Erdogan |
Podporu Švédsku a Finsku vyslovila řada aliančních zemí. „Pokud Finsko a Švédsko podají přihlášku do NATO, Spojené království oba státy podpoří, aby mohly být rychle přijaty,“ řekla v neděli britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
12. května 2022 |
