Film má stát 150, podle jiných zdrojů 200 milionů dolarů (tedy až 3 a půl miliardy korun). Vyrobit trilogii o statečných hobitech nesoucích prsten přitom stálo asi 300 milionů dolarů, náklady na její propagaci pak dalších 130 milionů. Nebo další srovnání - vyrobit poslední velký hit, tedy Avatar, stálo 237 milionů dolarů.
Film o Mohamedovi zaplatí nově vzniklá společnost Alnoor Holdings. Práce na snímku mají začít příští rok, najati mají být i muslimští herci hovořící anglicky.
"Na světě žije půl druhé miliardy muslimů, islám je nejrychleji se šířícím náboženstvím planety. Příběh proroka Mohameda je stále poučný nejen pro muslimy, ale i pro vyznavače jiných náboženství," řekl novinářům v zámoří Ahmad al-Hašemí z firmy Alnoor.
Potud vše zní velmi bohulibě. Jenže pro západní svět bude poněkud překvapivý fakt, že se samotný Mohamed ve filmu neobjeví. Podle striktních islámských pravidel nesmí být zobrazován.
Proto v mešitách nikdy nenajdete jeho podobizny, zato však mnohé kaligrafie, tedy ozdobným písmem napsané výroky z Koránu. Islám přitom zakazuje zobrazovat i obyčejné lidi. Ale tento zákaz byl a je porušován.
Poradcem má být televizní kazatel al-Karadáví
Film se zkrátka chce vyhnout kontroverzím, jeho tvůrci si navíc kladou za cíl "přemostit kultury" a "objasnit divákům opravdové poselství islámu".
Aby nedošlo ani náznakem k prorokově karikatuře, povolali k filmu jako poradce Jusúfa al-Karadávího, proslulého islámského kazatele. Jde o patrně nejznámějšího vykladače islámu i proto, že pravidelně vystupuje v panarabské televizi Al-Džazíra.
Je nejen svého druhu celebritou, ale i duchovní autoritou islámského světa. Patří k nejhlasitějším kritikům globálních islamistů z Al-Kajdy, jeho názory však lze označit za konzervativní.
ZÁKAZ ZPODOBŇOVÁNÍ
Vzhledem k zákazu zpodobňovat Boha, jakož i proroka Mohameda, existuje jen málo původních islámských podobizen. Tato vzácná ilustrace pochází ze 14. století. Radikální muslimové hrozí smrtí komukoliv, kdo by zákaz porušil. |
Faktem ovšem je, že al-Karadávímu byl odepřen vstup na britské ostrovy. Západ popuzuje jeho chvála iráckých sebevražedných atentátníků, souhlas s kamenováním homosexuálů, odmítání šíitské větve islámu jako odpadlické, ba údajně také zlehčování holokaustu.
Chystaný snímek není prvním obrazovým vyprávěním o prorokově životě. Snímek "Mohamed, posel Boží", který v roce 1976 natočil syrský režisér Mustafa Akkad, ovšem vyvolal po svém uvedení v USA nepokoje. Zahynuli při nich dokonce dva lidé.
Podobně jako v chystaném snímku ani Akkad neuvedl Mohameda na filmové plátno. Nenechal jej ani promluvit. Podobně naložil s postavami prorokových žen, dcer a zeťů. Hlavní postavou tak učinil Hamzu ibn 'Abdul Muttaliba, Mohamedova strýce a později i mučedníka, kterého ztvárnil Anthony Quinn.
Umírnění muslimové tehdy přijali snímek se sympatiemi. "Byl pro mě zdrojem pýchy, pomohl mi posílit moji identitu, kterou jsem si jako jediný muslim v mé škole složitě budoval," vzpomíná americký novinář Shahed Amanullah.
Příznačné je, že režisér Akkad zahynul v roce 2005 při akci sebevražedného atentátníka v jordánském Ammánu. Na tamní hotel zaútočil muž vyslaný al-Kajdou. Dodnes není jasné, zda extremisté počítali i s Akkadovou smrtí, či šlo jen o náhodu.
Dramatické projevy odporu vůči Západu ovšem vyvolaly Mohamedovy karikatury zveřejněné v dánském tisku v letech 2005 až 2006. Mohamed byl znázorněn i jako terorista, u jehož turbanu hoří doutnák. Plameny pak pohltily dánské ambasády v Sýrii, Libanonu a Íránu.
Své si užil i Salman Rushdie v souvislosti s románem Satanské verše, v němž se poněkud obul do Proroka a jeho blízkých. Někdejší íránský duchovní vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní nedlouho před smrtí v roce 1982 vyhlásil nad spisovatelem fatvu neboli nábožensko-právní prohlášení, která zavazovala muslimy k zabití Rushdieho.
Tuto fatvu nelze zrušit, Írán však tvrdí, že ji nehodlá aktivně vymáhat. Rushdie se stále musí na každém kroku obávat o svůj život.
PROROK MOHAMED- Zakladatel islámu žil v letech 570 až 632 na Arabském poloostrově. Podle muslimů obnovil původní "nezkorumpovanou" víru v jednoho Boha. Ví se o něm, že žil velmi aktivním životem. Působil jako diplomat. Byl i zákonodárcem, obchodníkem a vojenským velitelem. |
