Na květnové schůzi zástupců členských zemí Evropské unie sice embargo na dodávky zbraní do Sýrie padlo, státy se však dohodly na tom, že až do mírové konference v Ženevě možnost vyzbrojování rebelů nevyužijí. Na konferenci se měli sejít zástupci Západu, režimu Bašára Asada a představitelů opozice. Ze smělých plánu však rázem sešlo, opozice a Asadovci se nedokázali shodnout na podmínkách, za jakých by se do Ženevy vypravili.
Původní dohody o vyčkávání s dodávkami zbraní se tak pomalu ale jistě začínají uvolňovat. Redaktoři britského deníku The Independent měli možnost nahlédnout do oficiálních dokumentů ministerstva zahraničí, které obsahovaly i soupis vybavení dosud dodaného syrským rebelům. Zbraně se však mezi soupisem materiálu neobjevují.
Reakce Sýrie na zrušení embarga
Syrská vláda květnové zrušení zbrojního embarga odsoudila a označila je za překážku mezinárodních snah o nalezení politického řešení krize v zemi. V prohlášení zveřejněném státní agenturou SANA syrské ministerstvo zahraničí zároveň obvinilo EU z "podpory a povzbuzování teroristů" dodávkami zbraní v rozporu s mezinárodními zákony a Chartou OSN. |
Británie dosud do Sýrii dodala vybavení v celkové hodnotě osmi milionů liber (asi 241 milionů korun). Nejvíce financí spolkla pětice modifikovaných neprůstřelných terénní automobilů, tři 25tunové nákladní automobily, čtyři terénní SUV, čtyři vysokozdvižné vozíky a stovky radiostanic a baterií se solárním dobíjením. Syrská opozice pak dále dostala také přenosný satelitní systém pro komunikaci. Britský ministr zahraničí William Hague navíc minulý týden přislíbil, že v záloze je připravena také výbava proti případným chemickým útokům. Celková cena "protichemické sady" se pohybuje okolo půl milionu liber (asi 15 milionů korun).
Vybavení bez výcviku je k ničemu
Bývalý člen britské protichemické jednotky Hamish de Bretton-Gordon však varuje, že taková pomoc bude opozici v podstatě k ničemu. V případě použití chemických zbraní vojsky Asada by totiž bylo potřeba použít specifické procedury a nadávkování přesného množství protilátek. "To je bez náročného výcviku v podstatě nemožné," vysvětluje Bretton-Gordon.
Na jakékoli dodávky "skutečných zbraní" si tak budou muset syrští povstalci počkat až do konce prázdnin, kdy se opět sejdou britští poslanci, kteří budou o případné pomoci jednat. Pro už se mezi tím vyslovila Sněmovna lordů, která dodávky podpořila 114 hlasy. Podmínkou však je plošná diskuze mezi poslanci a následná většinová podpora.
Bok po boku s Velkou Británií stála při květnovém jednání Francie, která dala jednoznačnou zelenou pro vyzbrojení syrské opozice. Původní nadšení však rázem opadlo. V červenci francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius prohlásil, že "v současné době není možné dodávat zbraně do Sýrie, protože by mohly skončit v nesprávných rukách a následně by mohly být použity proti Francii".
Francie se bojí vlastních zbraní
Fabius tak nenápadně připomněl zkušenosti Francie s dva roky starým vyzbrojováním povstalců v Libyi, kteří tehdy bojovali proti režimu Muammara Kaddáfího. Francouzská vláda tehdy povstalcům dodala mimo jiné i granátomety, lehké tanky a přes 40 tun munice. Podpora povstalců se následně Francii vymstila při letošní intervenci v Mali, kde proti nim islamisté používali právě starou francouzskou výzbroj (více o angažování Francie při konfliktu v Mali čtěte zde).
Jak Francie, tak Velká Británie v posledních týdnech ubezpečují, že do válkou zmítané Sýrie plánují dodat jen nejmodernější technologie, které budou moci být dálkově deaktivovány v případě, že padnou do rukou nepřítele. Toto řešení by mělo být aplikováno zejména u raketových a protiraketových systémů. Vše je však otázkou následujících týdnů, možná i měsíců. Syrští rebelové si tak budou muset vystačit s tou výzbrojí, se kterou bojují od vypuknutí konfliktu. Zahraniční pozorovatelé dodávají, že dosud nejúspěšnější "zbraní" na straně syrské opozice jsou bohužel sebevražední atentátníci.
Podle posledního vývoje konfliktu potřebuje opozice zahraniční pomoc čím dál tím více. V posledních týdnech totiž přišla o dvě strategicky významná města. Na sklonku května po několika dnech tvrdých bojů ztratila nadvládu nad Kusajrem (více o bitvě o Kusajr čtěte zde). 29. července pak armáda Bašára Asada ohlásila převzetí nadvlády nad centrem Homsu (více čtěte zde). Jediným větším úspěchem povstalců je tak nedávné dobytí významného letiště u Aleppa.
