Aktuálně rozpracovávaný záložní plán se podle unijních představitelů jeví jako nejefektivnější způsob, jak Ukrajině poskytnout prostředky v případě, že Orbán se na plánovaném unijním summitu 1. února rozhodne své veto zopakovat.
Podle tohoto plánu by zapojené členské státy poskytly evropskému rozpočtu záruky, díky nimž by si Evropská komise na kapitálových trzích mohla v příštím roce pro Kyjev půjčit až 20 miliard eur, sdělily deníku představitelé zapojení do projednávání plánu.
Lídři EU se neshodli. Orbán vetoval peníze pro Ukrajinu i revizi rozpočtu |
Takové řešení by nevyžadovalo záruky od všech sedmadvaceti členských států EU a hlavními účastníky by byly ty země, které mají nejvyšší ratingy úvěruschopnosti. Zároveň by pro plán nebylo zapotřebí jednomyslné podpory všech členských států.
Jednou z nevýhod tohoto řešení oproti původnímu plánu je, že by pomoc Ukrajině sestávala pouze z půjček a nezahrnovala by dotace. Unijní představitelé se tak podle FT stále kloní k původnímu plánu, který v současnosti blokuje Maďarsko.
Ukrajina, která se druhým rokem brání ruské vojenské agresi, se v poslední době potýká se snížením podpory od svých západních spojenců. Nejistá je i další finanční pomoc z USA. Americký kongres kvůli sporu demokratů a republikánů blokuje krizový balíček zahrnující přes 60 miliard dolarů (více než 1,3 bilionu korun) vyčleněných na ukrajinskou pomoc.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu v reakci na zprávu FT prohlásil, že další peníze pro Kyjev ze Západu průběh války nemohou zvrátit a že Moskva bude dál na Ukrajině usilovat o dosažení svých cílů. Přišel také s nepodloženým tvrzením, že další podpora Ukrajiny uškodí ekonomice členských zemí EU.
