Na počátku očkovací kampaně proti nemoci covid-19 čelila Evropská unie značné kritice. Nyní je nepochybné, že imunizace je velkým úspěchem. „Ano, na počátku čelila EU velké kritice. Co se ale na konci počítá, je to, že EU svých 450 milionů občanů každý den spolehlivě zásobuje vakcínami. Můžeme říci, že jsme to společně zvládli,“ řekla na dnešní konferenci Europaforum pořádané německou televizí WDR šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Kampaň je úspěšná. Do konce tohoto týdne obdrží EU už 260 milionů dávek,“ řekla. „Jinými slovy, každou vteřinu dostane vakcínu 30 lidí. A za celý můj projev to bude znamenat 20 tisíc naočkovaných,“ uvedla.
Evropská unie dohání skluz v očkování. A s rozvolňováním myslí dopředu |
Ursula von der Leyenová uznala, že některé země jako Spojené státy či Británie zpočátku očkovaly výrazně rychleji než EU. „Časem je to ale relativní,“ řekla. „Jiní si navíc nechávali celou produkci vakcín pro sebe. EU se neizolovala a dnes je největším exportérem vakcín. Do světa jsme vyvezli 220 milionů dávek, což je skoro stejné množství, jaké máme pro sebe,“ uvedla.
Poznamenala, že EU nedodává vakcíny jen bohatým zemím, ale v rámci programu COVAX Světové zdravotnické organizace (WHO) i těm nejchudším státům. „Jsme jediný region na světě, který zvládl zásobovat vlastní obyvatelstvo a zároveň se rozdělit s ostatními. A na to můžeme být hrdí,“ prohlásila.
Šéfka EK vyzvala ostatní státy, aby následovaly příkladu Evropy, protože chránit vlastní populaci před pandemií je možné jen tehdy, když bude imunita celosvětová. V plánu je podle von der Leyenové také imunizace dětí a příprava na další mutace koronaviru.
18. ledna 2021 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvEK podepsala dosud největší smlouvu s Pfizerem
Proto podle ní EU také podepsala dosud největší kontrakt s firmami Pfizer/BioNTech, které do roku 2023 dodají unijním státům 1,8 miliardy dávek očkovacího preparátu. „Je to největší kontrakt na vakcíny na světě,“ řekla.
EU počítá s přeočkováním občanů. Nakoupí 1,8 miliardy dávek od Pfizeru |
Jde už o třetí smlouvu s firmami Pfizer/BioNTech. EU má u nich dosud objednáno 600 milionů dávek, celkem 250 milionů dodají ve druhém čtvrtletí. To je více, než všechny ostatní společnosti dohromady.
I vzhledem k problémům provázejícím dodávky vakcín zejména firmy AstraZeneca hodlá komise v budoucnu sázet především na výrobce takzvaných mRNA vakcín, jímž je vedle amerického Pfizeru a německé firmy BioNTech také další americká společnost Moderna.
„S naším podpisem nyní vstoupila smlouva s BioNTech/Pfizer v platnost, což je dobrá zpráva pro náš dlouhodobý boj s cílem ochránit občany Evropy před virem a jeho variantami,“ uvedla šéfka komise Ursula von der Leyenová.
Nová smlouva zajišťuje členským zemím dodávku 900 milionů vakcín a možnost stejné množství dokoupit v případě potřeby. Státy by je od konce letošního roku do roku 2023 měly využívat zejména k přeočkování svých obyvatel, případně je mohou poskytnout zemím, jimž se vakcín nedostává.
Maďarsko svůj podíl odmítlo
Podle mluvčího komise Maďarsko jako jediný stát odmítlo možnost využít z nasmlouvaného množství svůj podíl, na který mělo nárok v rámci obvyklého rozdělování vakcín podle počtu obyvatel. Budapešť začala již v minulých měsících ve velkém očkovat v unii zatím neschválenými vakcínami vyvinutými Ruskem a Čínou.
Šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána dnes podle agentury Reuters novinářům záměr nevyužít kontrakt s Pfizerem vysvětlil slovy, že je k mání „také množství vakcín z východních i západních zdrojů“. Maďarsko patří spolu s Maltou ke špičce EU co do poměru naočkovaných lidí. Ti, kteří dostali ruský či čínský preparát, však mohou mít problém s uznáním svých vakcín při cestách do zahraničí.
Obě látky v současnosti posuzuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). S využíváním ruského Sputniku V počítá do budoucna také Slovensko, které jej již ve velkém nakoupilo. O ruské vakcíně hovořili také čeští vládní politici, debaty však utichly v souvislosti s kauzou Vrbětice.
Podle von der Leyenové se komise chystá podepsat i další dlouhodobější smlouvy. Komise přitom již dříve uvedla, že nemá zájem o virové vakcíny, jejichž výrobcem jsou firmy AstraZeneca a Johnson&Johnson.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dlouhodobě zkoumá vzácné nežádoucí účinky obou preparátů, kvůli nimž státy dočasně omezovaly či zastavovaly jejich využívání. Na prvně jmenovanou společnost navíc komise podala žalobu kvůli tomu, že dodala a plánuje ve stanovených termínech dodávat výrazně méně vakcín, než se zavázala ve smlouvě.
7. dubna 2021 |
