V Řecku se podíl nespokojenců vyšplhal na 84, ve Španělsku na 81 a v Itálii na 70 procent. V Británii činil 55, v Maďarsku 53 a ve Francii 51 procent. Aktuální data z Francie by ale byla nejspíš mnohem horší, protože tamní občany zpovídali výzkumníci ještě před začátkem protestního hnutí žlutých vest.
Víra Britů v demokracii se kvůli brexitu rozpadá, nespokojení jsou všichni |
Kromě Německa se v Evropě podíl nespokojenců nachází pod 50 procentní hranicí ještě v Polsku (44 procent), Nizozemsku (34 procent) a Švédsku (30 procent).
Nespokojenců v Německu nicméně loni přibylo oproti předchozímu roku o 17 procentních bodů. V žádné jiné z 27 sledovaných zemí nezaznamenali badatelé tak prudký nárůst.
Podíl nespokojenců se meziročně významně zvýšil i v dalších čtyřech evropských zemích, informoval deník Die Welt.
V Evropě převažovala rozladěnost z fungování demokracie hlavně u stoupenců populistických stran. Demokracii kritizuje 69 procent zastánců antiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Mezi respondenty z řad odpůrců AfD je to 37 procent.
V USA vyjádřilo nespokojenost se stavem demokracie ve své vlasti 58 procent dotázaných. Předloni to bylo 51 procent. Kontroverzní americký prezident Donald Trump vládne od ledna 2017.
Demokracie už narazila na svůj vlastní limit, říká teoretik chaosu |
Lidé kritičtí k demokracii jsou přístupnější nedemokratickým alternativám, jako je vláda expertů nebo silného vůdce.
Washingtonské centrum se dotazovalo mezi 14. květnem a 12. srpnem 2018 reprezentativního vzorku 30 133 lidí. Ty vybralo z deseti evropských zemí a dalších 17 států z ostatních světových regionů. Výzkum nabízí data také například k Rusku, Indii, Austrálii, Japonsku, Mexiku, Izraeli a Nigérii.
Ve Francii se anketa konala od 24. května do 3. července, žluté vesty začaly protestovat až na podzim.
Demokracie rozlaďuje bohaté i chudé, muže i ženy, staré i mladé
Respondenti odpovídali na řadu otázek, které se týkaly ekonomických, politických, sociálních i bezpečnostních problémů. Například nakolik souhlasí s tvrzením, že výsledky voleb věci příliš nezmění. Nebo že většina žije v oblastech, kde je nebezpečné v noci vycházet.
Českou demokracii ohrožují exekuce obyvatel, píší v zahraničí |
Frustraci způsobuje hlavně to, že mnoho občanů si myslí, že volby nepřináší velké změny. Oblibu demokracie podkopává i rozšířené přesvědčení, že politici jsou zkorumpovaní a nezajímá je, co si myslí řadoví občané. Dosti sdílený je i názor, že soudy nejednají s (všemi) lidmi spravedlivě.
Pozitivněji oslovení hodnotili, jak jejich země chrání svobodu projevu, jaké poskytuje ekonomické příležitosti a jak zajišťuje veřejnou bezpečnost.
V Evropě je nespokojenost s demokracií rozšířenější mezi kritiky imigrace a Evropské unie.
Míra nelibosti z demokracie není zásadně ovlivněna velikostí osobního příjmu. Obecně ani nevykazuje žádnou významnou a neměnnou souvislost s úrovní dosaženého vzdělání, s věkem či pohlavím.
