Evropská unie sankční seznam zveřejnila ve svém úředním věstníku. Potrestání činitelů Lukašenkova režimu po více než osmihodinovém jednání posvětili prezidenti a premiéři unijních zemí na summitu v Bruselu.
Podařilo se jim přesvědčit Kypr, který sankce dlouhodobě blokoval ve snaze přesvědčit ostatních šestadvacet členských států k tvrdšímu přístupu vůči Turecku. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell připustil, že kvůli táhlému sporu a neschopnosti shodnout se na společné reakci byla v sázce důvěryhodnost Unie.
Sankce, které v pátek písemně na dálku schválily vlády členských zemí, znemožňují potrestaným Bělorusům cestovat na území Unie. Ta jim také zmrazila veškerý majetek v bankách svých členských zemí.
Na seznamu figuruje ministr vnitra Jurij Karajev, jeho náměstci a další činitelé úřadu, kteří jsou podle EU odpovědní za svévolné zatýkání demonstrantů a jejich mučení či za zastrašování novinářů a násilí vůči nim. Kvůli násilnostem Unie potrestala také několik předáků běloruské policie a bezpečnostních úřadů.
Za falšování výsledků voleb se zase na seznam dostala předsedkyně volební komise Lidzija Jermošinová a další zástupci tohoto orgánu.
Sám Lukašenko, kterého EU po zmanipulovaných srpnových volbách neuznává za prezidenta, ale mezi potrestanými chybí. Zařadit jej tam sice chtěly především pobaltské země a další státy východního křídla EU, část členských zemí však byla proti.
Konec nátlaku, žádají běloruská média úřady. Portál Tut.by přišel o licenci |
Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela zatím EU preferuje snahu o dialog, který by v Bělorusku mohl vést k ukončení násilností vůči opozici a k vypsání nových voleb.
Své sankce vztahující se na osm běloruských činitelů včetně ministra vnitra v pátek ohlásilo také americké ministerstvo financí. „Demokratické snahy běloruského lidu vybrat si své vlastní vůdce a uplatňovat pokojně svá práva narazily na násilnosti a útlak běloruských činitelů,“ uvedl ve vyjádření ministr financí USA Steve Mnuchin. Americký úřad také upřesnil, že sankce přijal v součinnosti s Velkou Británií, Kanadou a EU.
Situace ve Středomoří? Řada je na Turecku
Prezidenti a premiéři zemí EU se na summitu dohodli také na společném postupu vůči Turecku, které v létě do oblasti mezi Krétou a Kyprem vyslalo průzkumnou loď doprovázenou vojenskými plavidly. Podle Atén jde o součást řeckých výsostných vod, Ankara ale tvrdí, že na průzkum má právo.
Řecko i Turecko posléze ve sporné oblasti uspořádaly námořní vojenská cvičení. K Řecku se při manévrech připojila Francie spolu s Itálií a Kyprem. Podle Michela shoda otevírá cestu k diplomatickému řešení napětí ve Středomoří a zároveň ukazuje, že EU pevně stojí za Kyprem.
Turecko už ve Středomoří není partner, řekl Macron. EU zváží sankce |
Ten požadoval tvrdší přístup vůči Ankaře výměnou za svůj souhlas s běloruskými sankcemi. Na summitu se mu dostalo ujištění, že blok uvalí na Turecko sankce, pokud Ankara nepřestane s „provokacemi“.
„Nyní je na Turecku, aby ukázalo, zda se chce spolu s námi vydat konstruktivní cestou. To je naše dnešní nabídka. Ale zcela jasně říkáme, že v opačném případě máme k dispozici všechny potřebné nástroje,“ řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Summitová dohoda by podle ní mohla Ankaru motivovat ke spolupráci nabídkou užšího obchodního partnerství a rozšíření celní unie, pokud se však Turecko nevyvaruje „jednostranných provokací“, může EU sáhnout k sankcím.
Ve vztazích s Tureckem budou podle Michela klíčové příští týdny, kdy se uvidí, zda má Ankara zájem o dialog, nebo zda chce v průzkumné těžbě u kyperských břehů pokračovat.
Ankara označila některé prvky dohody za krok pozitivním směrem, jiné však podle ní neodpovídají realitě. „Není konstruktivní pokračovat v používání jazyka sankcí a označovat kroky podniknuté naší zemí na obranu našich práv a práv kyperských Turků jako ilegální,“ uvedlo v prohlášení turecké ministerstvo zahraničí.
Středomoří se blíží k bodu varu. Turci hrozí válkou, Řekové zbrojí |
„Jakkoliv jsou na rozhodnutí (EU) ohledně naší země pozitivní prvky, mnoho oblastí se odchyluje od reality,“ dodalo s tím, že Řecko a Kypr si berou vztahy mezi EU a Tureckem jako rukojmí.
Kyperský prezident podle diplomatů během dlouhého jednání ve čtvrtek večer a v noci na pátek několikrát odmítl průběžně předkládané návrhy jako příliš vstřícné vůči Turecku. Lídři řady dalších zemí včetně předsednického Německa však chtěli předejít dalšímu zhoršení vztahů s partnerem v NATO, který v rámci migrační dohody pomáhá brzdit příliv běženců do Evropy.
