Mluvčí NATO tvrdil, že aliance zničila mnoho vybavení, vozidel, centrální středisko protileteckých systémů, polovinu letadel typu MiG, polovinu skladů pohonných hmot, dva ze tří generálních štábů, komunikační systémy velení a strategické komunikační body jakonapříklad mosty. "Pohyblivost jugoslávských jednotek byla výrazně omezena," podotkl Shea.
Plukovník Konrad Freytag informoval, že vlivem nepříznivých meteorologických podmínek se intenzita útoků NATO snížila. Tři ze čtyř bojových misí musely být odvolány. Aliance se i v noci nadnešek zaměřila na rádiové komunikační zařízení využívané
jugoslávskou armádou a skladiště. Upozornil, že zaměřováníobrněných vozidel se
nyní stává těžší, neboť, jak ukázal na jednéletecké fotografii, se začínají
schovávat mezi domy ve vesnicích.
Freytag také uvedl, že NATO shromažďuje důkazy o tom, že obcev Kosovu ničí jugoslávská armáda. Na příkladu vesnice Prilea, kterou aliance nikdy nebombardovala, na fotografiích ukázal většinu poničených domů vesměs zbavených střech. Shea řekl, že takto poškozeno je nejméně 200 vesnic a městeček. Odmítl myšlenku shazování potravin a léků v Kosovu s tím, že je nutné operaci řádně promyslet.
Shea připomněl, že se množí zprávy o dalších zvěrstvech páchaných na civilním obyvatelstvu. Zmínil se o hromadném znásilňování žen, podobně jako tomu bylo před několika lety vBosně a Hercegovině. Armáda nejeví známky toho, že by dodržovala jednostranně vyhlášené příměří. Podle Freytaga oddíly pokračují v posilování obranných postavení zejména u hranice s Albánií.Srbská aktivita prý polevuje jen na jihu a ve středním Kosovu. Armáda taky přijímá kroky proti nezávislým médiím v Černé hoře. Shea uvedl, že se situace na poli lidských práv zhoršuje i v Srbsku, kde policie
posiluje své pravomoci. "Policie smí zadržovat podezřelé osoby 60 dní bez soudu a střílet po lidech, onichž soudí, že jsou na útěku," řekl.
Jelcin varoval NATO
Ruský prezident Boris Jelcin v pátek varoval Severoatlantickou alianci (NATO), aby nevháněla Rusko do jugoslávského konfliktu, protože by to mohlo znamenat evropskou nebo světovou válku. Oznámila to agentura Reuters.
"Řekl jsem NATO, Američanům, Němcům, netlačte nás do vojenské akce. V opačném případě dojde jistě k evropské a možná i světové válce," konstatoval Jelcin v reakci na události v Kosovu. Jeho slova vysílala ruská televize.
Ruský prezident již dříve během dneška upozornil, že Rusko neponechá případnou pozemní operaci NATO v Jugoslávii bez odpovědi.
Jelcinův poradce pro zahraniční politiku Sergej Prichoďko dnes uvedl, že pozemní operace NATO by mohla přimět Rusko ke změně vojenské doktríny. Bližší podrobnosti neuvedl, nicméně ujistil, že nynější ruská doktrína je čistě obranná.
Selezňovovy pohrůžky
Předseda dolní komory ruského parlamentu Gennadij Selezňov dnes podle dřívějších agenturních zpráv řekl, že ho Jelcin informoval o tom, že nařídil přesměrování ruských raket na země NATO, které se účastní leteckých úderů proti Jugoslávii.
Kreml však tyto informace popřel a Selezňovův mluvčí později oznámil, že předseda dumy byl špatně pochopen.
Prezident nevydal žádný rozkaz týkající se přehodnocení základního statusu strategických raketových sil," uvedl kremelský mluvčí.
"Gennadij Nikolajevič (Selezňov) neřekl, že rakety byly přesměrovány proti členským zemím NATO bojujícími nyní proti Jugoslávii, nebo že by byl jakýkoli obdobný rozkaz vydán," konstatoval Selezňovův mluvčí.
"Gennadij Nikolajevič řekl, že podle prezidentových slov toto přesměrování může nastat, pokud se situace v Jugoslávii zhorší," vysvětlil mluvčí.
Selezňovova pohrůžka byla už druhou, poprvé varoval, že poté, co se Jugoslávie připojí k politickému svazku Ruska a Běloruska, vyšle Rusko svá vojska na jugoslávské území.
Tisková služba raketových vojsk strategického určení nepotvrdila, ani nepopřela informace, podle nichž Jelcin nařídil namířit rakety na některé země NATO. "Nedisponujeme v současné chvíli žádnou informací v tomto směru," uvedl mluvčí.
Náčelník generálního štábu raketových vojsk Anatolij Perminov uvedl, že "zatím" neobdržel rozkaz vrchního velitele ozbrojených sil Ruské federace "o namíření raket na řadu členských zemí NATO, které se účastní agrese proti Jugoslávii". Řekl nicméně, že pokud bude dán takový rozkaz, pak "práce bude neprodleně zahájena".
Oficiální představitel hlavního štábu vojenského námořnictva také prohlásil, že "zatím nedošly" žádné rozkazy o přesměrování raket. Vojenské námořnictvo má ve své výzbroji 35 procent ruských jaderných hlavic.
Jugoslávie do svazku Rusko-Bělorusko?
Diplomatické tance ruských diplomatů kolem jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a války v Jugoslávii vyústily v nečekanou variantu: Kreml je nakloněn přičlenění Jugoslávie do politického svazku Ruska a Běloruska a je připraven do Jugoslávie vyslat svá vojska. "Domnívám se, že by tam byla také naše armáda, že naše námořnictvo by bylo v příslušných mořích," řekl předseda ruské Státní dumy Gennadij Selezňov po rozhovoru s prezidentem Borisem Jelcinem.
Jelcin a běloruský prezident Alexandr Lukašenko myšlenku vytvoření svazu s Jugoslávii shodně podpořili.
"Příslušná ministerstva a úřady byly pověřeny, aby vypracovaly návrh prohlášení o svazu Ruska, Běloruska a Jugoslávie," konstatoval Selezňov. "Tento svaz je možný, přestože nemáme společné hranice," dodal.
Ve čtvrtek se dal ruský prezident slyšet, že by bylo předčasné uvažovat o členství Jugoslávie ve svazu.
Gigantická Ruská federace a její drobný slovanský soused Bělorusko podepsaly v uplynulých třech letech sérii dohod, které obě země sblížily, nicméně zůstávají samostatnými státy. Bělorusko, v jehož čele stojí prezident Alexandr Lukašenko, odmítá postsovětské tržní reformy realizované Ruskem.
Jugoslávie již získala status pozorovatele v parlamentním shromáždění rusko-běloruského svazu, o členství ve svazu jako takovém však Miloševic dosud otevřeně nepožádal.
Prezident Boris Jelcin doposud vylučovat poskytnutí vojenské pomoci Jugoslávii a řekl, že Rusko se nenechá zavléci do konfliktu.
Selezňov, komunista a politický prominent, se sešel s Jelcinem dnes ráno, aby ho informoval o své schůzce s Miloševičem, jenž požádal o začlenění Jugoslávie do rusko-běloruského svazu.
Tento dvoustranný volný svazek je založen na sérii dohod, podepsaných v uplynulých třech letech, pokrývajících rozsáhlý okruh sfér, včetně obrany.
