Píše se květen 1943. Němečtí vojáci ze sklepa jednoho z domů ve varšavském ghettu vyhání skupinu Židů. Jsou mezi nimi hlavně ženy a děti. Bezbranní lidé hledí na muže se zbraněmi, kteří je ženou kupředu: „Raus, ven, rychle,“ křičí agresoři. Scéna se patrně odehrála v posledních dnech skoro měsíčního povstání, které nacisté absolutně nečekali.
Když 19. dubna zahájili poslední etapu likvidace ghetta, ve kterém tou dobou žilo šedesát tisíc zubožených Židů, narazili na silný odpor několika stovek židovských mladíků a dívek se zbraní v ruce. Obyvatelé ghetta odmítli spořádaně nastoupit do náklaďáků a nechat se odvézt do táborů smrti.
Zkáza a plameny. Objevené snímky vrhají světlo na povstání ve varšavském ghettu |
Fotografii, která se stala symbolem utrpení Židů za holokaustu, patrně pořídil příslušník SS Franz Konrad. Mohl to být ale i jeden ze členů německého propagandistického útvaru, jenž povstání rovněž dokumentoval. Hlavní postavou snímku je chlapec s rukama nad hlavou. Na tváři se mu zračí strach, zatímco mu do zad míří samopalem jeden z esesáků.
„V té scéně je tolik protikladů. SS proti Židům. Pachatelé proti obětem. Moc proti bezmoci. Vojáci proti civilistům. Holé ruce proti zbraním. Muži proti ženám a dětem. Samolibost proti strachu. Bezpečí proti zkáze,“ míní historik Richard Raskin z univerzity v dánském Aarhusu.
Ve jménu nacistických ideálů cokoliv
Fotografie patřila ke zprávě, kterou generál SS Jürgen Stroop po vyklizení ghetta předložil nacistickému velení v Berlíně. Stroop měl za úkol Židy přesunout do vyhlazovacích táborů Treblinka a Majdanek na území okupovaného Polska. Nadřízeným v čele s Heinrichem Himmlerem slíbil, že enklávu „vyčistí“ během tří dnů. Splnil to až 16. května.
„Zpráva měla vyzdvihnout Stroopovu výkonnost a omluvit jeho selhání při rychlém vyklizení ghetta,“ řekl stanici NPR historik Dan Porat, jenž přednáší na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Podle francouzského historika Frédérica Rousseaua Stroop fotografii do zprávy zařadil zřejmě proto, neboť „ukazovala jeho schopnost překonat ve jménu nacistických ideálů nelidský charakter své práce a zaútočit na ženy a děti“.
Krajina posetá mrtvolami. Hrůzná fotka z Krymu se vedení SSSR nehodila |
Report s názvem „Židovská čtvrť ve Varšavě už není“ obsahoval celkem 52 fotografií a zdůrazňoval „hrdinství“ esesáků, kteří se podíleli na zdolání rebelie. Nacisté v jejím průběhu zabili třináct tisíc Židů. Stroopova zpráva o nich hovořila jako o „banditech, vších nebo krysách“. Jejich deportaci a masakr pak líčila jako „očistnou akci“. Jedna z kopií textu byla po válce zařazena mezi důkazní materiál v Norimberském procesu.
„Němci donutili zvednout ruce miliony židovských dětí“
Jméno chlapce ze slavného snímku zůstává i osmdesát let od povstání tajemstvím. „Zřejmě se ho nikdy nedozvíme. S jistotou můžeme říci jen to, že chlapci bylo méně než deset let, protože neměl na oblečení našitou Davidovu hvězdu,“ míní Porat. Nacisté Židy z fotografie deportovali do táborů v Majdanku a Treblince, kde většinu z nich čekala smrt.
„Šťastnější z obyvatel ghetta padli v boji a vzali s sebou i některé Němce. Ne všichni ale měli takové štěstí. Včetně tohoto malého chlapce. Spolu s ostatními vyšel na ulici a podobně jako další děti napodobil dospělé, kteří zdvihli ruce, aby se vzdali nadlidem, jimž nevadilo vraždit nevinné,“ napsal list The New York Times, když snímek 27. prosince 1945 publikoval.
O totožnosti chlapce se v letech po válce vedly četné diskuse. Mnozí podle Porata věří, že na snímku je Tsvi Nussbaum, jenž pobyt v koncentračním táboře přežil, po válce se dostal od Ameriky a stal se v New Yorku lékařem.
Sám Nussbaum si není jist. „Myslím, že jsem to já, ale nemohu to čestně odpřisáhnout. Němci donutili zvednout ruce miliony židovských dětí,“ uvedl. Chlapce za svého ztraceného či zemřelého příbuzného označilo několik přeživších holokaustu. Objevilo se nejméně osm různých jmen.
„Myslím, že na fotce není Nussbaum. Je příhodné, že si fotografii nemůžeme příliš personifikovat. Stala se ikonou. Reprezentuje tolik obětí, kterým němečtí nacisté vzali dětství,“ míní Porat. S určitostí se nepodařilo rozpoznat ani další Židy na snímku.
Rodák ze Sudet se zálibou v násilí
O kom ale není pochyb, je voják se samopalem. Šlo o esesmana Josefa Blöscheho, který se narodil roku 1912 ve Frýdlantu. Za války sloužil v Einsatzgruppen – nacistické operační skupině, která působila v Německem okupované východní Evropě a zavraždila přes milion lidí. Do varšavského ghetta Blöscheho odveleli během rebelie. Za svůj „výkon“ při jeho potlačení obdržel od svého velení vyznamenání.
„Vraždění Židů byla jeho každodenní rutina. Věděli jsme o něm, že rád ubližuje dětem a těhotným ženám,“ vypověděl po válce Marek Edelman, jeden z velitelů povstání.
Holokaust je mýtus, myslí si podle průzkumu čtvrtina mladých v Nizozemsku |
Blöschemu se po válce dařilo po řadu let unikat spravedlnosti, v roce 1967 ho ale dostihla východoněmecká Stasi. Během následného soudního procesu neprojevoval žádné emoce. Když se ho soudce zeptal, co v něm vyvolává pohled na fotografii chlapce s rukama nad hlavou, suše odvětil: „Strašně se bál. Ale takové scény jsme viděli denně. Nezamýšleli jsme se nad tím,“ prohlásil. Tribunál ho za vraždu dvou tisíc lidí odsoudil k smrti. Popraven byl roku 1969.
Podobný osud potkal také Franze Konrada. Ať už slavnou scénu zaznamenal či nikoliv, před soudem se ocitl kvůli svému působení v SS. Konrad během líčení tvrdil, že vyklízení ghetta fotografoval jen proto, aby si mohl říšskému kancléři Adolfu Hitlerovi stěžovat na Stroopovu brutalitu. Tribunál ho za vraždu sedmi Židů a poslání tisíců dalších do koncentračních táborů rovněž poslal na smrt. Na šibenici skončil v roce 1952 společně se Stroopem.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Válka je peklo, napsal si na helmu. Vietnam ho přemohl i po návratu domů Krajina posetá mrtvolami. Hrůzná fotka z Krymu se vedení SSSR nehodila Zlatý hřeb v pražci propojil Ameriku. A zpečetil osud indiánů Ježov nechal pro Stalina zmizet statisíce lidí. A pak zmizel i Ježov Wir schaffen das. Vítací selfie stvrdilo Merkelovou jako „mámu“ migrantů |
