Grzywaczewski se do varšavského ghetta dostal v době, kdy tam nacisté brutálně potlačovali povstání a při vypalování povolali polské hasiče, aby zabránili rozšíření plamenů na budovy mimo vymezenou oblast.
Grzywaczewskému, jehož rodina se snažila Židy zachraňovat, bylo tehdy třiadvacet let. Do ghetta si vzal fotoaparát, kterým tajně pořizoval snímky – například odvádění Židů na takzvaný Umschlagplatz, tedy shromaždiště, odkud je nacisté deportovali do vyhlazovacího tábora.
Neměli šanci, přesto před 75 lety Židé ve varšavském ghettu povstali |
„Záběry na fotografiích jsou často rozmazané, pořízené ve spěchu, ze skrytého místa, částečně zakryté prvky bezprostředního okolí – rámem okna, stěnou budovy nebo postavami lidí stojících v popředí,“ uvedlo muzeum.
„Fotografie, byť tak nedokonalé, jsou nesmírně cenné. Jsou to jediné snímky, o nichž víme, že byly pořízeny uvnitř ghetta během povstání, a jejichž autory nejsou němečtí pachatelé,“ dodalo. Nevznikly tudíž, aby sloužily nacistické propagandě.
„Kolem nás moře ohně“
Syn Grzywaczewského po snímcích v archivu svého otce pátral na žádost muzea, které připravuje výstavu k 80. výročí události. Grzywaczewski totiž zemřel v roce 1993. Některé jeho fotografie z ghetta jsou už nyní v americkém muzeu holokaustu ve Washingtonu.
Nově objevené negativy je doplňují o dosud nezveřejněné záběry. Vidět je na nich podle muzea například dým nad ghettem, vyhořelé domy, hasiči bojující s plameny a odvádění lidé.
Hrdina povstání ve varšavském ghettu chtěl nacisty zabíjet i po válce |
„Zdá se, že Leszek Grzywaczewski se snažil tyto scény zaznamenat ze všech sil, jelikož si uvědomoval, jak je důležité zdokumentovat události nepřístupné očím lidí na druhé straně zdi ghetta,“ píše muzeum. Další snímky z nalezených negativů nabízejí rovněž více detailů, jelikož některé už dříve zveřejněné fotografie jsou ořezané, podotkla agentura AP.
Grzywaczewského fotografie budou součástí výstavy nazvané „Kolem nás moře ohně. Osudy židovských civilistů během povstání ve varšavském ghettu“, jejíž vernisáž je naplánovaná na 18. dubna. Tedy na předvečer 80. výročí od události, během níž se obyvatelé židovského ghetta ve Varšavě v zoufalém pokusu snažili odvrátit deportace do nacistických vyhlazovacích táborů.
Bylo to největší ozbrojené povstání Židů za druhé světové války a také první významná městská vzpoura proti nacistům v okupované Evropě.
Povstání mělo malé šance na úspěch, nacisté ho potlačili za necelý měsíc, stalo se však symbolem vzdoru ve zdánlivě marné situaci. Zahynulo při něm třináct tisíc Židů, dalších zhruba padesát tisíc nacisté deportovali do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Mrtvých na německé straně bylo asi 100 až 200.
Přibližně čtyřicítce židovských bojovníků se podařilo z ghetta uprchnout kanály a část z nich vytvořila partyzánské oddíly, další vstoupili do polských jednotek a někteří později bojovali ve varšavském povstání v roce 1944.
