Trump opakovaně a důsledně slibuje, že přivede americké vojáky domů. Tím zavrhuje všeobecný názor, že působení americké armády ve vzdálených koutech světa je sice nákladné, ale v dlouhodobém měřítku se vyplatí, protože zajišťuje stabilitu globálního obchodu, píše agentura AP.
Jste zajatci Ruska. Dejte víc a vojáky u vás necháme, vzkázal Trump Německu |
Mira Rapp-Hooperová z amerického analytického institutu Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) připomíná, že si Trump koupil už v roce 1987 reklamní prostor v novinách, v němž vyzval Washington k tomu, aby přestal platit za obranu zemí, jež si mohou dovolit platit za svou obranu samy.
Je rovněž zastáncem rychlejšího stahování vojsk z Afghánistánu. „Končíme s érou nekonečných válek. Nahradí ji obnovené a jasné zaměření na obranu klíčových zájmů USA. Povinností amerických vojáků není řešit pradávné konflikty v dalekých zemích, o nichž mnoho lidí ani nikdy neslyšelo,“ řekl prezident 13. června čerstvým absolventům prestižní vojenské akademie West Point.
Německo, které bylo po dlouhou dobu středobodem americké obranné strategie v Evropě, se nyní stalo předmětem prezidentovy zloby. Trump minulé pondělí při oznámení snížení počtu amerických vojáků v nejlidnatější evropské zemi z 34 500 na 25 tisíc poznamenal, že Němci Spojené státy dlouho šidili v oblastech obchodu a obrany.
Prohlásil, že „dokud nezaplatí více“ za svou vlastní obranu, bude počet amerických vojáků v zemi dále snižovat. Dvaadvacet republikánů z výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů zaslalo Trumpovi ostrý dopis, podle nějž nižší nasazení USA při obraně Evropy povzbudí Rusko k agresi a oportunismu.
Trumpův přístup však vítají ti, podle nichž se snižuje přínos Severoatlantické aliance (NATO). Ted Galen Carpenter z libertariánského analytického Cato Institutu minulý týden zveřejnil esej, v níž tvrdí, že snížení počtu amerických jednotek v Německu nepřináší zásadní strategická rizika.
„Již neexistuje totalitní sovětská hrozba a Rudá armáda se nechystá prohnat kolem města Fulda v Německu a napochodovat k Atlantiku,“ napsal Carpenter s odkazem na obávaný studenoválečný scénář případné sovětské ofenzivy z doby studené války, kvůli němuž měly USA v jednu chvíli v Německu na 300 tisíc vojáků. „Dnešní Rusko je vybledlým stínem SSSR z hlediska populace, ekonomického výkonu a vojenské síly,“ dodal analytik.
Trump však snížení počtu vojáků v Německu neprezentuje jako prostředek pro vylepšení americké bezpečnosti, ale jako ekonomické potrestání Berlína. Zdůraznil, že německá ekonomika těží z výdajů amerických vojáků a dalších tisíců civilních zaměstnanců Pentagonu, kteří v zemi rovněž působí.
Takový způsob nepřátelského vystupování přitom znepokojoval Trumpova prvního ministra obrany Jima Mattise do té míry, že složil funkci. V době jeho rezignace v prosinci roku 2018 Mattise popudilo Trumpovo náhlé rozhodnutí – jež později upravil – stáhnout všechny americké vojáky ze Sýrie a opustit tak místní kurdské partnery. Jednalo se přitom jen o poslední příklad toho, co Mattis považoval za Trumpovu neúctu vůči spojencům.
Polsko chce víc amerických vojáků na svém území, ale ne na úkor Německa |
Trump nedávno vyvolal roztržku s Jižní Koreou týkající se sdílení nákladů spojených s pobytem 28 tisíc amerických vojáků na rozděleném poloostrově. Americká administrativa loni šokovala Soul s požadavkem na pětinásobné navýšení příspěvku Jižní Koreje na pět miliard dolarů (118,9 miliardy korun). Obě strany se stále nedohodly.
Rapp-Hooperová z CFR vidí v americkém požadavku záminku pro stažení části vojáků USA z Jižní Koreje. „Požadavek na pětinásobný příspěvek je tak astronomický, že vzbuzuje otázku, jak administrativa na takové číslo přišla a jak by mohla vůbec kdy očekávat od svého spojence, že zaplatí o tolik více,“ prohlásila.
Má přitom podezření, že se jedná rovněž o signál Japonsku, že brzy rovněž přijde podobný požadavek, aby zaplatilo více za přítomnost amerických vojáků na svém území.
